Česko má hned několik lanovek, které jsou v některém ohledu nejstarší. Lanovka, která jezdí na Ještěd, k nim patří – je nejstarší dosud jezdící kabinovou lanovkou. Vznikla na počátku 30. let minulého století a v provozu je od 27. června 1933. V té době však první svého druhu nebyla. Již o pět let dříve vznikla lanovka na krkonošskou Černou horu, která však dnes již jezdí jako kabinková v jiné trase.
Ještědská lanovka je po 85 letech od zahájení provozu nejstarší přežívající kabinovou lanovkou v Česku a zároveň také jedinou lanovou drahou, která zůstala v majetku Českých drah. Její příprava se nesla i v duchu česko-německého soupeření v pohraničí. První plány a projekty vznikaly plně v německé režii a částečně i za hranicemi. Nicméně samotná stavba již byla v českých rukou. Lanovku nechaly postavit Československé státní dráhy, obrátily se přitom na chrudimskou firmu Františka Wiesnera, která již měla zkušenost se stavbou zmíněné lanovky na Černou horu ve 20. letech.
Samotná stavba ještědské lanovky trvala zhruba rok, práce začaly v červnu 1932 a veřejný provoz začal 27. června 1933. Šlo o kyvadlovou visutou lanovku se dvěma kabinami o šikmé délce 1,2 kilometru. Dolní stanice byla napínací, v horní byl umístěn pohon. Na trase byly dvě podpěry vysoké 20 a 26 metrů. Kabiny se od těch, které jezdily na Černou horu, výrazně lišily svým profilem, na koncích byly zúžené a měly pouze jedno čelní sklo na rozdíl od přísně kvádrových kabin se dvěma čelními okny na starší krkonošské lanovce.
V letech 1971 až 1975 prošla ještědská lanová dráha velkou rekonstrukcí. Při ní doznala úprav horní stanice, původní podpěry byly demontovány a nahradila je pouze jedna nová. Zároveň dostala lanovka nové kabiny. Dodavatelem byla opět chrudimská firma, která však po poválečném znárodnění dostala jméno Transporta. Po rekonstrukci je lanovka dvakrát rychlejší (až 10 m/s), mírně vzrostla i kapacita kabin (na 35 osob), takže nová, resp. rekonstruovaná lanovka přepraví 525 lidí za hodinu oproti 330 lidem u staré lanovky.
Ještědská lanovka nepředstavuje jediný způsob, jak se dostat na vrchol Ještědu. Jednak lze nahoru vystoupat pěšky, k ještědskému hotelu s vysílačem ale vede také silnice. Provozní výpadky lanovky proto nemají kritický dopad například na zásobování hotelu. Lanovka nejezdí jednak při technických závadách, k poslední větší poruše došlo v srpnu 2016, kdy dráha nejezdila dva dny. Častěji ji však vyřadí z provozu počasí. Podle Českých drah nejezdí, když je méně než minus 22 stupňů Celsia a také při silném větru.
Mezi lety 1980 a 1995 byla ještědská lanovka jedinou kabinovou lanovkou v České republice (nikoli však v Československu, kde jezdily ještě lanovky na Skalnaté pleso a na Lomnický štít ve Vysokých Tatrách). V roce 1980 byla zrušena původní lanovka na Černou horu, kterou následně nahradila nová kabinková lanovka. Od roku 1995 však jezdí kabinová lanovka v Moravském krasu u Macochy. Třetí kabinovou lanovkou v Česku je dráha na Větruši v Ústí nad Labem zprovozněná v roce 2010.
