Některá horská ubytovací zařízení čeká přestavba na apartmány. Majitelé hotelů totiž absenci návštěvníků neustáli a objekty prodali developerům, kteří je chtějí přestavět na víkendové či prázdninové byty. Epidemie navíc stojí za demolicí jednoho z větších penzionů v Krkonoších. Ubytovací zařízení v Herlíkovicích pro 65 osob se poprvé uzavřelo loni na jaře. Provoz Penzionu Mlýn už jeho majitel nechtěl dotovat.
V penzionu na břehu Labe mezi Vrchlabím a Špindlerovým Mlýnem se už turisté neubytují, budou z něj apartmánové byty. „Vznikne zde dům s přibližně 29 horskými byty, které budou vybaveny hotelovými službami,“ řekl zástupce investora Aequitas Capital Investment Jan Langmeier.
Nejde přitom o první ubytovací zařízení v této lokalitě, které se promění v apartmány. Tento trend je znát v Krkonoších už několik let, současná koronakrize ho však ještě víc podpořila. „Obzvlášť ve východních Krkonoších je hodně penzionů na prodej, protože bohužel podnikatelé museli odejít, nájemci také,“ popisuje situaci podnikatel v cestovním ruchu Martin Jandura.
„Lepší apartmány než ruiny“
Ze současné situace není nadšený ani starosta Vrchlabí Jan Sobotka (ZVON). Podle něj je to však menší zlo. „Samozřejmě jsme radši, pokud jsou tady fungující penziony a hotely, protože to přináší zaměstnanost pro naše lidi, je tam nějaká obsluha. Na druhou stranu, pokud by měly být nějaké ruiny, staré hotely, staré penziony, které jsou nefunkční, tak lépe, když bude apartmánový dům,“ uvedl.
Podnikat v této době není jednoduché, což potvrdil i zástupce investora. „Provozovat hotel v tuto chvíli je stále vysoké riziko, protože nevíte, co se stane příští sezonu a jak dlouho ty současné problémy s koronavirem přetrvají. Oproti tomu projekt horských bytů tato rizika nemá,“ míní Langmeier.
Zájem o apartmány v Krkonoších je podle realitního makléře Michala Smítky značný. „Velká část bytů, které tady vzniknou, je zamluvená,“ potvrdil. Do nového apartmánového domu by se měli první majitelé nastěhovat už příští zimu.
Friesovy boudy přežívají
I když je finanční situace majitelů ubytovacích zařízení špatná, Friesovy boudy, které leží mimo turistická střediska, zatím doufají v lepší časy, a to i přesto, že 120 lůžek zůstalo během celé zimy netknutých. Náklady na údržbu materiálu přitom přesahují 150 tisíc korun měsíčně.
„Sice se netopí, ale nechám jít čerpadla, protože by se mohlo stát, že někde, kde vede ta voda, by to mohlo zamrznout,“ uvedl správce areálu Josef Vachút. Podle provozovatele boud Karla Polívky se během uzávěry podařilo provést spoustu úprav. „Měly by prospět byznysu, což znamená, že jsme se extrémně zadlužili, ale doufám, že se to zase změní,“ řekl.
Zatím to vypadá tak, že o návštěvníky nebude nouze. O rezervace projevují zájem firmy, školy i rodiny. Zatím však není možné odhadnout, kdy se Friesovy boudy opět otevřou. Právě kvůli nejistotě přibývá záměrů podnikat tak, aby investor nebyl závislý na podmínkách, které dovolují ubytování.
„Rekreační objekty předělávat na vysokohorské apartmány, už se to z těch velkých středisek ze Špindlerova Mlýna a z Pece stěhuje k nám do těch menších obcí, ten tlak tady opravdu je,“ uvedl starosta obce Strážné Tomáš Grégr (nestr.). To se ale podle Polívky jeho byznysu netýká a týkat nebude.
