Do Moravského krasu jezdí Krasobus

Blansko/Skalní mlýn – Turisty na Blanensku čeká příjemná novinka. Speciální autobusová linka, takzvaný Krasobus, od zítřka propojí město Blansko s Moravským krasem. Spoj bude vyjíždět z autobusového nádraží směrem na Skalní mlýn se zajížďkou do centra města, aby návštěvníci regionu během jednoho dne mohli navštívit zámek, aquapark nebo využít služeb infocentra. Linka bude v provozu až do konce září.

Krasobus nebude součástí  běžných linek IDS Jihomoravského krasu. I proto se nebudou lístky prodávat přímo u řidiče, ale na předem určených prodejních místech. Jednotná celodenní cena jízdného je stanovena na 44 Kč. V sumě jsou však zahrnuty i slevy vstupenek na blanenský zámek, do aquaparku, Kateřinské jeskyně, na vláček a lanovku v areálu krasu.

Provoz Krasobusu zajišťuje blanenský dopravce. Jestli nová linka nebude ztrátová, se ale zjistí až na konci sezóny. „Trasa je dlouhá sedmnáct kilometrů a náklady za celou sezóny budou 240 tisíc. Tato částka se vybere, pokud bude na každém spoji minimálně třináct pasažéru,“ vysvětlil ředitel dopravní společnosti Jiří Šebela. Pokud o  Krasobus bude mezi turisty zájem, je připraven pro příští sezónu nákup dalšího bezbariérového vozidla.

Nahrávám video

Od zřízení nové linky si město Blansko slibuje především rozvoj turistického ruchu přímo ve městě. „O Blansku se říká, že je bránou do Moravského krasu, ale návštěvnost tohoto města turisty tomu neodpovídá. Město se proto snaží vytvořit podmínky, aby turisté nepřijeli pouze do Punkevních jeskyní, ale poznali i město,“ uvedl místostarosta Blanska Jiří Crha (ODS).

Turistická sezóna linky do Moravského krasu končí 25. září. I během zimy ale nebude vozidlo zahálet. Protože je v regionu velký zájem o běžecké lyžování, bude během zimy sloužit jako Skibus.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Na Pálavě se šíří invazní kaktus. Může vytlačovat původní rostliny

V Chráněné krajinné oblasti Pálava se šíří nepůvodní mrazuvzdorný kaktus – opuncie. Ochranáři ho po Děvíně a Tabulové letos zaznamenali v další tamní rezervaci, na Svatém kopečku u Mikulova. Severoamerická rostlina představuje hrozbu pro původní vzácné druhové složení pálavských stepí, informovali zástupci Správy CHKO Pálava na facebooku.
před 33 mminutami

Rybníky nejsou podle vědců ideální k zadržování vody v krajině

Čtyřletý výzkum vědců z Masarykovy univerzity a Výzkumného ústavu vodohospodářského ukázal, že rybníky nejsou dobrým způsobem, jak zadržovat vodu v krajině. Mapovali život v rybnících i v potocích pod nimi a zjistili, že z rybníků vytéká přehřátá a znečištěná voda, která neumožňuje existenci vodním živočichům. Může za to oteplování i způsob hospodaření. Ministerstvo zemědělství podporuje obnovu menších nádrží, které mají v krajině i další funkce. Aktuálně vypsalo další dotační výzvu.
7. 9. 2026

V laboratoři v Brně unikla žíravá látka, evakuovalo se 150 lidí

V laboratoři ve Studentské ulici v Brně unikly desítky mililitrů žíravé, toxické látky, hasiči ji zlikvidovali. Z budovy odešlo asi 150 lidí. Záchranáři měli v péči dva pacienty, jeden z nich skončil v nemocnici. Zatím není jasné, o jakou chemickou látku jde. Ulice byla uzavřená. Nehoda se stala podle informací agentury ČTK v budově budoucí Farmaceutické fakulty Masarykovy univerzity.
7. 9. 2026Aktualizováno7. 9. 2026

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
4. 9. 2026

Obce investovaly do zadržování vody. Když ale neprší, není co zadržovat

Rybníky, mokřady nebo propustné povrchy pomáhají obcím na jihu Moravy zadržovat vodu v krajině. Některá opatření fungovala několik let, letošní dlouhodobé sucho ale ukazuje jejich limity. Když neprší a vysychají i potoky, není vodu kde vzít.
24. 8. 2026

Hrneček u studánky neznamená, že voda je pitná, varují odborníci

Laboratorní rozbory odhalily ve třech studánkách v okolí Žďáru nad Sázavou nadlimitní množství koliformních bakterií a dalších mikroorganismů. Ty mohou způsobit především průjmová onemocnění. Hygienici i vodohospodáři obecně nedoporučují pít vodu ze studánek bez předchozího rozboru. Nejde totiž o veřejné zdroje pitné vody, a jejich kvalita proto nemusí být ze zákona pravidelně kontrolována.
22. 8. 2026

Na jihu Moravy byly po bouřkách tisíce domácností bez proudu

Přibližně čtyři a půl tisíce odběrných míst na jihu Moravy zůstalo po bouřkách bez elektřiny. Nejvíce zasažené jsou Břeclavsko a Hodonínsko. Ve čtvrtek kolem 21:30 zbývalo bez dodávky elektřiny ještě asi čtrnáct set odběrných míst, uvedl mluvčí společnosti E.ON Lubomír Budný. Jihomoravští hasiči hlásí desítky výjezdů. Na Jihlavsku byl na dvou úsecích železnice zastavený provoz vlaků. Na tratích byly nánosy bahna, uvedly České dráhy (ČD).
20. 8. 2026Aktualizováno21. 8. 2026

Vedra decimují městské stromy. Radnice hledají řešení

Stromy v Brně jsou po vlně veder v nejhorším stavu za posledních 40 let. Uvedla to správa veřejné zeleně s tím, že výrazně posílila zalévání. Místní si ale současně všímají, že město nechává vzrostlé stromy mnohde porážet. Jihomoravská metropole nemá manuál, který by vyjasnil pravidla dendrologické péče a zbytečnému kácení zabránil. S následky horka a sucha se potýká řada měst a obcí v celém Česku.
20. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.