Už brzy by se mohli začít léčit rakouští pacienti v českých nemocnicích. Jihočeský kraj s Dolnorakouskou vládou vyjednávají o možnostech reciproční péče. I když systém díky členství zemí v Evropské unii částečně funguje, chtějí možnosti péče rozšířit.
Jedním z Čechů, kteří už přeshraniční zdravotní péči využívají, je Pavel Utěšený z Českých Velenic. Za lékaři jezdí do rakouského Gmündu. Podobně jako lidé z nedalekých obcí. Rakouskou kliniku mají totiž blíž než českou a na základě smlouvy jim tu pojišťovna péči hradí.
Pacient v takovém systému neplatí nic, stejně jako by nic neplatil v Čechách, a gmündská nemocnice inkasuje to samé, co by dostala česká nemocnice. „Fixní náklady jim samozřejmě hradí ta základní péče, kterou mají pro rakouské pacienty,“ uvedl Michal Čarvaš, člen představenstva Jihočeské nemocnice. Dodal, že v takto nastaveném systému odpadá zdlouhavý proces, kdy by pacient musel uhradit celou péči, která stojí třeba v Rakousku 1000 korun a v Čechách pouze 400. Přičemž odpadá i to, že by pacient musel ze své peněženky hradit rozdíl v cenách poskytovaných výkonů.
Podobně by to mělo fungovat i naopak. Jihočeské nemocnice by se měly otevřít pacientům z Rakouska. Zejména pokud půjde o akutní případy. Ivana Stráská (ČSSD), náměstkyně hejtmana Jihočeského kraje, uvedla jako příklad situaci, kdy pacient z Gmündu má mozkovou mrtvici a jeho příbuzní řeší otázku, kam bude k ošetření převezen „Do St. Pöltenu je to dál než do Českých Budějovic a my všichni víme, že právě u mozkových příhod je rychlost strašně důležitá,“ konstatovala Stráská.
Celou věc s partnery z Rakouska začali řešit na podzim v rámci Euroregionu Silva Nortica a definovali si okruh překážek, které ošetřování pacientů přes hranice komplikují. Jsou to jazyková bariéra, bariéry v hlavách lidí, kteří si neumějí představit kvalitu českého zdravotnictví, a bariéry finanční. „Myslím si, že přišla doba, kdy je třeba začít ty bariéry odbourávat jednu po druhé,“ uvedla Ivana Stráská.
Rakušané se v českobudějovické nemocnici zajímali nejen o možnosti ošetřování pacientů s cévní mozkovou příhodou, ale i o tamní kardiocentrum a novorozenecké oddělení.
Jako první se hranice otevřou záchranářům na česko-německých i česko-rakouských hranicích. „Dohodli jsme se, že výkony neodkladné péče - například záchranářů - by se v první fázi neplatily, další záležitosti ale musíme dojednat,“ uvedl Maurice Androsch, dolnorakouský zemský rada.
„Musíme se soustředit na to, abychom ukázali, že na obou stranách hranice mohou být poskytovány zdravotnické výkony velmi vysoké kvality. Třeba vy tady v Českých Budějovicích máte nemocnici, která stále pracuje na svém vylepšení, která má špičková pracoviště, špičkové výkony, které by samozřejmě mohli využívat i naši občané,“ řekl Maurice Androsch.
Ivana Stráská dodala, že cílem je postupně projekt rozšířit do všech krajských nemocnic. „Bavili jsme se o třeboňských lázních, i to je určitá možnost. Ono to bude nějaký čas trvat, bude to proces. Teď čekáme na podepsání mezinárodní rámcové smlouvy, která je v oblasti neodkladné péče, to znamená zdravotnických záchranných služeb, podepsána s Německem. A v létě by měla být podepsána s Rakouskem,“ dodal Ivana Stráská.
Obyvatelé Evropské unie si od dubna mohou vybrat, kde se budou léčit. Možnost vycestovat za lékaři za hranice loni využilo 150 Čechů. Česká pojišťovna buď zákrok předem schválí, nebo dodatečně proplatí tolik, kolik by stejné ošetření stálo v Česku. „V zásadě to platí i pro zahraniční pacienty, ovšem s výraznými omezeními u většiny evropských států. Řada států si totiž do své legislativy zavedla omezení - v určitých typech péče je předpokladem té dodatečné refundace nákladů souhlas zdravotní pojišťovny,“ vysvětlil Ladislav Švec, ředitel Centra mezistátních úhrad.
Úhradové ceníky pojišťoven se výrazně liší. V případě rakouských nemocnic jsou rozdíly u ambulantní péče až trojnásobné, operace mohou stát až sedminásobek. Pojišťovna zákrok uhradí dle svého ceníku, zbytek doplácí pacient sám.
