Jihlava - Natáčel návštěvu prvního kosmonauta Jurije Gagarina nebo svatbu hokejisty Jaroslava Holíka. V roce 1969 zaznamenal pohřeb lidské pochodně číslo 3 Evžena Plocka. Po nátlaku Státní bezpečnosti pak na dlouhá léta kameru odložil a natočené filmy schoval do krabice v kotelně. Po 50 letech Roman Fürst své snímky oprášil a lidé na Vysočině žasnou, jaké unikátní záběry se zachovaly. Natáčel Reportér ČT Karel Vrána. Podívejte se:
Romana Fürsta mohli diváci Reportéru ČT vidět už v lednovém vysílání, který pojednával o Evženu Plockovi, lidské pochodni číslo 3, který se 4. dubna 1969 na jihlavském náměstí upálil na protest proti nastupující normalizaci. Fürst natočil unikátní záběry z Plockova pohřbu a vytvořil krátký dokument nazvaný Jsem pro lidskou tvář.
Snímek tehdy vyhrál okresní i krajsou soutěž amatérských filmů. Do celostátního kola však již nepostoupil a další promítání bylo zakázáno. „Potom už jenom my filmaři jsme se sešli v Praze a tam jsme si ty filmy promítli mezi sebou, protože už to bylo zakázané, bylo to na černé listině,“ vzpomíná Roman Fürst. O záběry brzy projevila zájem Státní bezpečnost, avšak panu Fürstovi se podařilo estébáky obelstít.
„Film sem schoval u dobrého kamaráda, daleko, kde ho opravdu nemohli najít. A v klubovně v Domě kultury jsme měli skříň, kde byla petlice s visacím zámkem. Tak jsem prozřetelně tu petlici urazil, jako by se nám tam někdo vloupal,“ vypráví filmař. Čekal ho desetihodinový výslech na policii, nic však neprozradil. Po této zkušenosti pan Fürst s filmováním skončil. Dokument o Evženu Plockovi znovu vytáhl ze skrýše až po dvaceti letech.
Gagarin a Hála
Roman Fürst nyní vyhrabal z krabice v kotelně další dnes již téměř padesát let staré unikátní záběry. „Zachycují významné události z historie města. Důležitá složka je o hokejové Dukle, která je naprosto zásadní částí historie města. A jsou tam i další záběry, z majálesu, z prvních májů a podobně,“ říká mluvčí jihlavského magistrátu Roman Tulis.
„My jsme vytvářeli tak zvané jihlavské měsíčníky. Jednou za měsíc jsme točili, co se událo v Jihlavě nového,“ vypráví Fürst. Jeho měsíčníky se pravidelně promítaly před hlavním představením v jihlavském kině. Mimo jiné natočil návštěvu Jurije Gagarina nebo dobové celebrity popkultury, zpěváka Karla Hálu či zpěvačku Valerii Čižmárovou.
Identita Dukla
Největší rozruch ovšem vyvolaly záběry týkající se historie hokejového klubu Dukla Jihlava, kde v druhé polovině šedesátých let hráli třeba bratři Holíkové, Jan Suchý nebo Josef Augusta. „Dukla Jihlava sehrála v poválečné historii nesmírně důležitou roli v identifikaci občanů Jihlavy s tímto městem, protože více jak padesát procent občanů bylo odsunuto kvůli německé národnosti. Právě Dukla Jihlava byl fenomén, díky kterému se tady patriotismus začal opět vytvářet,“ vysvětluje primátor Jaroslav Vymazal.
Nejen hokejoví příznivci tak mají díky snímkům Romana Fürsta možnost poprvé po dlouhých sedmačtyřiceti letech sledovat oslavy prvního mistrovského titulu Dukly anebo záznam ze svatby hokejisty Jaroslava Holíka.
