Výročí 17. listopadu připomíná jednak události z roku 1989 spojené s pádem komunismu, toto datum je ale také spjato s rokem 1939. Také tehdy probíhaly velké studentské protesty, které si navíc vyžádaly i oběti na životech. 17. listopadu pak nacisté zavírali vysoké školy: kromě pražských či brněnských univerzit se zákaz týkal i Vysoké školy báňské, která tehdy ještě sídlila v Příbrami.
V devět hodin ráno zazvonil v kanceláři rektora telefon a vedení univerzity se muselo okamžitě dostavit na okresní hejtmanství. Tam už čekal šéf gestapa a nechal si předvolat 15 vybraných studentů.
Studenty ještě ten den odvezli na Pankrác a některé později do koncentračního tábora. Směli jednou za měsíc psát domů a jednou za měsíc mohli obdržet z domova balíček.
Několik profesorů poslali nacisté na výrobu německých řízených střel. „Profesor Šplíchal raději spáchal sebevraždu, otrávil se přímo v budově chemického ústavu,“ popisuje otřesné chvíle ředitel Hornického muzea v Příbrami Josef Velfl.
Zavření univerzit předcházel pohřeb Jana Opletala
Protesty probíhaly v roce 1939 už na výročí vzniku samostatného státu 28. října. Právě tam byl zraněn student Jan Opletal, když utrpěl průstřel břicha na rohu Žitné a Mezibranské ulice.
Opletal zemřel o dva týdny později. Smrt studenta medicíny po brutálním zásahu německé okupační moci je považována symbolicky za první československou oběť druhé světové války, ačkoliv při demonstracích 28. října zemřel i mladý pekařský pomocník Václav Sedláček.
Pohřeb Jana Opletala se stal 15. listopadu další demonstrací proti německé okupaci. Akce rozzuřila nacisty natolik, že došlo 17. listopadu ke zmiňovanému zavření vysokých škol.
