15. listopadu 1939 proběhl pohřeb studenta Jana Opletala, který byl smrtelně postřelen během protinacistické demonstrace na výročí vzniku Československa. V reakci na okolnosti pohřbu, který se změnil v další protest, okupační správa zakročila proti vysokoškolským studentům.
Pohřeb, který rozzuřil nacisty. Rozloučení s Opletalem se změnilo v protestní demonstraci
Historik Marek o pohřbu Jana Opletala (zdroj: ČT24)
„Jan Opletal nebyl zcela bezvýznamný student. Byl místopředsedou studentské samosprávy na Hlávkových kolejích, takže odtamtud se šířila zpráva, že vyšlo parte. A na parte jsou vedle rodičů uvedeni i studenti Hlávkových kolejí,“ upozorňuje historik z Vojenského historického ústavu Jindřich Marek.
Na všech pražských studentských kolejích vlály černé vlajky a z pražského Albertova byla rakev převezena na nádraží, odkud zamířila do Opletalovy rodné Lhoty nad Moravou. „Shromáždilo se asi čtyři tisíce studentů, kteří za rakví šli,“ podotkl historik Marek.
Parte Jana Opletala
Akce podle něj probíhala v klidu a důstojně pod ochranou české policie. Když se pak ale lidé začali rozcházet, začali podle Marka provolávat různá protinacistická hesla a docházelo k různým potyčkám. „Vznikaly i mýty, že bylo napadeno auto K. H. Franka a že byl zbit jeho řidič,“ přiblížil historik.
Pohřeb Jana Opletala se tak změnil v další demonstraci proti německé okupaci. „Akce nacisty rozzuřila,“ uvedl historik. Následovala tvrdá reakce. V noci z 16. na 17. listopadu 1939 se uskutečnil zásah a nacisté obsadili vysokoškolské koleje v Praze, Brně a Příbrami.
„Nakonec shromáždili asi 1200 studentů, které pak poslali do koncentračních táborů. Represi unikli hlavně ti, kteří byli Pražáci, takže bydleli u svých rodičů, nebo studenti, kteří žili na privátech. Byla to spíš exemplární akce,“ dodal Marek. V kasárnách v Ruzyni Němci zastřelili devět funkcionářů studentských spolků.
Z Hitlerova rozkazu byly 17. listopadu navíc všechny české vysoké školy uzavřeny, což postihlo přes patnáct tisíc studentů a také přes dvanáct set pedagogických pracovníků.
Ze studenta symbol vzdoru nacistům
Ke smrtelnému zranění přišel Jan Opletal na předchozí demonstraci proti německé okupaci, která se uskutečnila v den výročí vzniku Československa. Utrpěl průstřel břicha na rohu Žitné a Mezibranské ulice a byl operován v nemocnici na Karlově náměstí. Zemřel o dva týdny později.
Smrt studenta medicíny po brutálním zásahu německé okupační moci je považována symbolicky za první československou oběť druhé světové války. Při demonstracích 28. října nicméně zemřel i mladý pekařský pomocník Václav Sedláček, zasažený střelou do srdce.
O půl století později se ze 17. listopadu 1989 stala připomínka Opletalovy památky při příležitosti výročí uzavření vysokých škol nacisty jedním z impulzů ke svržení komunistického režimu v Československu.
Jan Opletal se narodil 1. ledna 1915 u Litovle. Univerzita Karlova udělila v roce 1945 Opletalovi in memoriam titul MUDr. Samotného Opletala v roce 1996 prezident Václav Havel vyznamenal in memoriam Řádem Tomáše Garrigua Masaryka.