Broumov (Královéhradecký kraj) – Východočeský Broumov je městem stromů, respektive letošním vítězem stejnojmenné soutěže, kterou od roku 2006 pořádá ve spolupráci s městem Strakonice Nadace Partnerství. Broumov se dlouhodobě zabývá obnovováním městské zeleně a snaží se své obyvatele vzdělávat a aktivně zapojovat do péče o životní prostředí města. Zástupci Broumova převzali putovní žezlo v podobě skleněného stromu a vedle prestižního titulu získalo město také možnost zapojit se v příštím roce do celoevropského klání Entente Florale Europe (Evropská kvetoucí sídla), ve kterém získal jeho předchůdce, Havířov, stříbrnou plaketu.
Broumov je už šestým a zároveň zatím nejmenším českým městem, které se může pyšnit titulem Město stromů. Dvacátého října, kdy se Den stromů slaví, převzali zástupci Broumova pomyslné žezlo od Havířova, loňského vítěze soutěže. „Město stromů není pouze o tom, že se vysazují desítky nebo stovky stromů, ale o tom, že lidé, kteří ve městě žijí, k němu získávají vztah,“ prohlásila koordinátorka soutěže Město stromů Hana Zuchnická z Nadace Partnerství a vedoucí Odboru životního prostředí MÚ Broumov Marcela Žouželková doplnila: „Město Broumov se již dlouhá léta snaží, aby se veřejná zeleň přiblížila lidem. Snaží se také zapojit veřejnost do plánování úpravy veřejných prostranství. Již proběhla různá plánovací setkání.“
Ziskem titulu ale pro Broumov vlastně všechno teprve začíná. „V současné době se tady dokončuje projekt z Operačního programu Životní prostředí. V jeho rámci město upravuje osm lokalit, jako jsou mateřské školy, dětské hřiště ale i sídlištní zeleň,“ dodala Marcela Žouželková. Porota soutěže ocenila především to, kolik pozornosti věnují v Broumově péči o veřejnou zeleň. Asi nejvíce je to za poslední roky vidět na nejstarším a největším broumovském parku Alejka. „Celkové náklady na realizaci byly přibližně 32 milionů korun, město Broumov se na tomto projektu podílelo částkou 7 milionů korun,“ uvedla starostka města Libuše Růčková (ODS).
Alejka je jedním z nejstarších parků v Broumově, vznikat začal již na počátku 19. století. Jeho současnou podobu ale navrhli sami místní občané.
