Šošůvka - Po obrovském úsilí a prokopání desítek metrů zavalených komínů byla 18. ledna 1969 objevena Amatérská jeskyně, která je dnes nejdelším jeskynním systémem v České republice s délkou prozkoumaných prostor téměř 35 kilometrů. Systém sahá až do propasti Macocha a tvoří jej netradiční chodby připomínající tunely, jsou v něm rozlehlé dómy s krápníky, přičemž část podzemí je zatopená. Dodnes systém není zcela probádaný.
Amatérská jeskyně - nejdelší jeskynní systém v zemi
Ještě v srpnu téhož roku následoval další neméně významný objev Nové Amatérské jeskyně. Po překonání Povodňového sifonu na konci Povodňové chodby prošli objevitelé jen část tohoto mohutného jeskynního systému, další průzkum měl pokračovat o rok později.
Největší tragédii v historii speleologie v českých zemích mají na svědomí podzemní povodně z bouřek: při zkoumání nových prostor Amatérské jeskyně zahynuli 29. srpna 1970 amatérští speleologové Milan Šlechta a Marko Zahradníček. Šlechtův bratr Jiří přitom zemřel v jiné jeskyni o pět let dřív.
Po delších peripetiích se ráno 29. srpna 1970 Šlechta a Zahradníček ponořili do sifonu. Úspěšně jej překonali, kolem poledne ale začalo v severní části krasu intenzivně pršet. Podle odborníků se jednalo o padesátiletou vodu. Jeskyňáři se tedy rozhodli k návratu, vzápětí s nimi ale bylo přerušeno spojení. Nejspíš se snažili ukrýt v komínku ve stropě chodby, kde je zastihl příval vody. Po masivní záchranné akci, které se účastnily stovky lidí, byl nalezen 2. září jeden ze speleologů mrtev visící za přilbu, druhý ležel na dně chodby připoutaný ke svému druhovi lanem.
Tragédie měla obrovské důsledky pro amatérské jeskyňáře, kterým byl do Amatérské jeskyně na 23 let zakázán přístup.
Od roku 1971 byl prováděn další průzkum, v roce 1972 dokonce za neustálého snížení hladiny Povodňového sifonu. Během této doby bylo vytipováno místo v Západní macošské větvi, do něhož byla v roce 1973 proražena štola, která definitivně vyřešila otázku bezpečného a pohodlného vchodu do Nové Amatérské jeskyně.
Přesně 17. listopadu 1989 proplavali členové speleologické společnosti čtyři zatím neznámé sifony na konci Sloupského koridoru a objevili jeho 1 500 metrů dlouhé pokračování. O deset let později na ně navázali jejich pokračovatelé, aby k těmto prostorám přidali další stovky metrů. V roce 2003 jeskyňáři lokalizovali na vrcholu jednoho z komínů možnost dosažení zemského povrchu a následně v tomto místě otevřeli nový vchod, umožňující komplexní výzkum této doposud izolované části Amatérské jeskyně.
Výzkum Sloupského koridoru nyní probíhá prakticky nepřetržitě a je téměř každý rok korunován novými objevy.
Vyvrcholením jeskyňářského snažení bylo v roce 2005 propojení Amatérské jeskyně se Sloupsko-šošůvskými jeskyněmi, čímž bylo symbolicky završeno téměř 300 let trvající úsilí speleologů o objasnění průběhu podzemních toků v severní části Moravského krasu.