Ústí nad Orlicí – Příkladem toho, jak pozitivně může pedagog působit na studenty, je učitel dějepisu a občanské nauky Radek Biedla ze Střední školy automobilní v Ústí nad Orlicí. Inspirováno jeho příkladem se už skoro 1 200 studentů školy zapojilo do registru dárců kostní dřeně. Radek Biedla ve škole už několik let studentům vysvětluje, co obnáší léčba leukémie a proč je dárcovství důležité.
Aby se z jedné instituce během několik let zaregistrovalo do Českého národního registru dárců dřeně téměř 1 200 mladých lidí, to je v celé ČR mimořádné číslo. Deset z bývalých či současných studentů školy už kostní dřeň ve Fakultní nemocnici v Plzni i darovalo. Právě proto se v Ústí nad Orlicí ve čtvrtek sešli dárci se zástupci Fakultní nemocnice v Plzni, kde se transplantace provádějí, a se zástupci FN Hradec Králové a Orlickoústecké nemocnice, kde provádějí odběry a rozbory krve putující do Českého registru dárců kostní dřeně.
Podle Michaela Lorence, dárce kostní dřeně, věnoval učitel Radek Biedla jednu výukovou hodinu tomu, aby vše ohledně leukémie a dárcovství studentům vysvětlil. Výsledkem bylo, že se do registru dárců nechala zapsat skoro celá jejich třída. Dodatečně se tedy ukázalo, že kromě samotného náboru nových potenciálních dárců má počínání pana učitele i výchovný smysl.
Vstup do registru dárců kostní dřeně je podle Pavla Jindry, primáře hematologicko-onkologického oddělení FN Plzeň morální závazek. „Když do registru vstoupím, budu ochotný celý svůj zbytek zdravého života sloužit jako naděje případnému pacientovi, který potřebuje krvetvorné buňky.“ Další podmínkou je, že dárce musí být zdráv, nesmí brát žádné léky a nesmí mít žádné chronické nemoci.
Věkový limit pro vstup do registru je 35 let věku. Kdo je v registru, může pak darovat až do 60 let věku.
Lukáš Maleček, další z dárců uvedl, že zákrok nebyl bolestivý: „Bolí to třeba jako normální odběr krve.“ Dvacetiletého Jakuba Faltuse dárcovství brzy čeká. Během listopadu pomůže pacientovi, který čeká na transplantaci v plzeňské FN. Jakub k tomu říká, že někomu pomáhat ho vždy lákalo.
Transplantace kostní dřeně se podle Pavla Jindry z Hematologicko-onkologického oddělení FN Plzeň trochu liší od transplantací orgánů. „Jestliže máme např. ledvinu a hledáme nejvhodnějšího příjemce, tak tady máme příjemce předem a hledáme v registrech nejvhodnějšího dárce.“
ČR má nejvíc dárců a nejkvalitnější registry ze všech postkomunistických zemí.
Jen pro 10 až 15 procent českých pacientů čekajících na transplantaci kostní dřeně se podaří najít vhodného dárce v ČR. Pro 80 procent pacientů musí lékaři najít dárce v cizině.
Lékaři by rádi zvýšili podíl obyvatel v registru. Příkladem je např. SRN, kde se 80 % transplantací dělá s dárcem z Německa.
Ve FN Plzeň dělají ročně více než 50 transplantací, kdy pacientům transplantují kostní dřeň od nepříbuzného dárce. Po celém světě za rok 2013 bylo provedeno více než 16 tisíc těchto transplantací.
Jak říká Pavel Jindra z FN Plzeň, někdy je úspěchem, když se transplantace povede z 30 procent, a v určitých případech bývá úspěšnost 70 až 80 procent. „Na druhé straně máte stoprocentní beznaděj – máte nula procent na vyléčení. Takže i těch 20 nebo 30 procent je šancí, je nadějí a ne malou,“ dodává Pavel Jindra.
Pokud bude transplantace kostní dřeně u pacienta úspěšná, Jakub Faltus z Orlickoústecka by se časem rád potkal s člověkem, kterému zachránil život. Záležet bude ale hlavně na samotném příjemci kostní dřeně. Darování je totiž z principu anonymní, setkání lékaři umožňují jen při dodržení přísných pravidel.
Pavel Jindra z FN Plzeň vyjádřil závěrem dárcům poděkování za to, že mu pomáhají zvládat úskalí péče o pacienty s leukémií: „Pro mě je to důkazem, že svět není takový, jak ho líčí média, že pořád je o jednoho dobrého člověka víc než těch zlých.“
