Těšil jsem se na sobotní podvečer i večer. Nejdřív semifinále play off hokeje a pak kvalifikační zápas fotbalový. Hokej byl krásný a nic na tom nemění, že mě, coby sparťana, vyřazení Pražanů nepotěšilo. Ale to, co v sobotním prime timu předváděli čeští fotbalisté, byl těžký smutek. Jak to vyjádřil komentátor Míra Bosák, největší problém našich je v boji muže proti muži. Ale protože soupeři vesměs staví muže, nezbývá než proti nim nějak uspět. Všichni přeci chtěli, abychom hráli na dva útočníky, jak plačtivě vyčítal reprezentační trenér Rada neznámé množině ovlivňovatelů v rozhovoru po utkání.
Tak je postavil, ale klidně tam mohl dát libovolný počet libovolně disponovaných jedinců. Pod jeho smutným vedením nemůže najít formu snad ani mužstvo okresních běhalů po návsi. Jen šedomračný fotbalový svaz mohl jmenovat tohoto muže do čela nároďáku. Nebyl zajímavý ani jako dávnofotbalista nemilované pražské Dukly a jako trenér je nejspíš - jak se vyjádřil kolega a kamarád Filip Černý ve své sms, kterou nám po zápase poslal, ve zřejmé narážce na známý citát - „idiot fotbalu“. Už se bojím středy. Ještě že je naše skupina složená z tak slabých soupeřů.
Vláda nám padla a nikdo neví, co s tím a co se dá od toho čekat. A nejhorší jsou příčiny. Malicherné jak na dětském pískovišti. Ne kvůli aférám, korupci, neschopnosti prosadit nějaké důležité zákony nebo snad dokonce „vést“ Evropskou unii. To se jen několik ublížených přidalo na druhou stranu a bylo. A je. Naštvané holky se spojily s naštvanými kluky a pomstili se. Komu? Hlavně Česku a jeho i tak dost zoufalé prestiži.
Pozitivně se naštěstí můžu rozepsat o muzice. Nedávno vystoupil v Praze Avishai Cohen se svou novou sestavou a nadchl Akropoli. Za týden nato vydal tento program na studiové nahrávce Aurora. Jeho kapela Eastern Unit je složena, včetně šéfa, z izraelských muzikantů. Tím je dán ráz muziky, ten základní ovšem. Nebyl by to jazz, kdyby se nerozhlížel všudemožně. Cohen dokonce zpívá a podle poznámky v bookletu překvapil především sám sebe. Překvapeni byli určitě i posluchači, pokud samozřejmě čekali od Cohena další opus ve stylu dosavadní tvorby. Aurora je ovšem něco zcela jiného a především snad ještě lepšího. Nádherná, poklidná melodika soustředěných písní, částečně autorských, částečně upravených lidových, vás zanese daleko a příjemně.
To lze říct i o novince americké zpěvačky zřetelně francouzských ozvuků Madeleine Peyroux. Ta naopak neustoupila ani o píď z úspěšného modelu postbillieholidayovského utaženého zpěvu výhradně pomalých skladeb, které jí často píší příslušně naladění další autoři a vše drží pohromadě jednak její nezaměnitelný projev, a pak producentská i muzikantská ruka Larryho Kleina, který se osvědčil už u Joni Mitchell. Nová nahrávka se krásně jmenuje Bare Bones (Ohlodané kosti) a přináší jedenáctku skladeb pro jakékoliv prostředí a příležitosti. Doufejme jen, že Madeleine Peyroux někdo přiveze k nám i naživo.
A na závěr světová ženská jednička jazzového zpěvu. Cassandra Wilson pod názvem Pop Side vydává kompilaci zajímavých coververzí skladeb známých autorů. Tak jak je řadila na své řadovky v uplynulých téměř dvou dekádách. A nenechte se mýlit, ony popové autory zde zastupuje Van Morrison, Dylan, Young, Sting a nebo Davisova verze Time After Time. Vytrhané skladby působí soudržně i v kompilaci a především pro ty, kdo Cassandru ještě nezaregistrovali, může být deska vhodným vstupem do jejího temného světa.
- Slovinsko - Česko autor: Radek Petrášek, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/765/76447.jpg
- Avishai Cohen zdroj: artsmarketing http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/736/73534.jpg
- Cassandra Wilson zdroj: www.allaboutjazz.com http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/245/24461.jpg
