Tak jsem před pár dny natrefila na jeden fejeton, který jsem napsala snad někdy v šestnácti. Vyšel tehdy v regionálních Horáckých novinách. Byla to první věc, která mi kdy v nějakých novinách vyšla, a já na ni byla náležitě hrdá. Článek nepřinášel žádné překvapivé zjištění, jen popisoval, co se v mém malém rodném městě děje v předvánočním čase. Ale musím říct, že i po těch letech mi přišel docela úsměvný. Vždyť zatímco před nějakými jedenácti lety Třebíčáci neváhali kvůli předvánočnímu shonu viset z okna autobusu, teď je to v Praze ještě lepší. V každém nákupním centru – a že je jich po Praze spousta – se rozehrává lítý boj na život a na smrt mezi tisíci nedočkavých zákazníků. Chtějí pro svou dceru vyzískat tu nejlepší panenku, pro syna to nejkrásnější autíčko. A z nákupního centra odcházejí sice se zpoceným čelem a prázdnou peněženkou, ale zato s plnými nákupními košíky. Jako ekonom se cítím skvěle, když to vidím. Není právě tenhle předvánoční shon a nákupní šílenství nejlepším lékem na povzbuzení skomírající ekonomiky?
Předvánoční akce na „zaručeně kvalitní“ vína ani na „luxusní potraviny“ se ještě ani nerozjely naplno a už jsou obchodní centra plná lidí. Na Černém Mostě jsem o víkendu hodinu hledala místo na zaparkování. Pak jsem se potupně vrátila domů a za pár minut vyrazila znovu – pěkně po svých – metrem. Vždyť ten malý nákup pro dva přece odnesu „růčo“. Jenže v obchoďáku na mě nějak padlo to všudypřítomné nákupní šílenství, a tak jsem nakonec musela zavolat manželovi, aby mi přijel autem naproti. Že by to bylo z těch dvou dam, které by se bez zásahu ochranky neváhaly poprat o jakousi panenku bez těla? Nebo to bylo tím, že když jsem stála v takřka nekonečné frontě na pokladnu schovanou kdesi v dáli za davy zákazníků, kteří s sebou vlekli přeplněné nákupní koše, vzpomněla jsem si ještě nejmíň na deset věcí, které nutně potřebuji. A tak jsem do košíku pořád něco přihazovala, až i on na cílové metě přetékal.
Každopádně moje peněženka se pěkně prohnula. A protože jsme vlastně jeli s manželem nakupovat nadvakrát, začalo si stěžovat i naše auto, že už mu kručí v bříšku. A tak jsme zcela neplánovaně rovnou z tohoto nákupního výletu zamířili k pumpě, abychom natankovali plnou. Polepšil si tedy i majitel benzinky a samozřejmě i jeho dodavatel a bůhví kdo ještě. Ten nákupní řetězec tak krásně funguje, marže si rozdělí hned několik podnikatelů.
Pod stromek bohatého Ježíška a stop propouštění
Ale vraťme se do obchodů, které si tučné předvánoční tržby užívají nejvíc. Zatímco teď se tvoří u pokladen dlouhé fronty, během vánočních svátků a v předsilvestrovském čase budou zřejmě nákupní centra praskat ve švech. To se zcela jistě prodavačky u pokladen i obsluhovaných úseků pěkně zapotí. Ale čím víc se budou potit, tím víc porostou zisky jejich zaměstnavatele. Není to zvláště v období, kdy se stále více hovoří o zpomalení ekonomiky, pozitivní zpráva? Zisky přece znamenají, že by to s tím propouštěním nemuselo být tak horké. A taky s tím zpomalením ekonomiky.
Domácí poptávka nás nejspíš nezachrání, na to je až příliš česká ekonomika závislá na exportu. Může ale dopady krize pořádně zmírnit. Takže pokud se bojíte, že byste v příštím roce mohli vinou hospodářského zpomalení přijít o práci, neváhejte si užít posledního opravdu bohatého Ježíška. Když se budete činit, ono na ten vyhazov možná nedojde. Třeba se dočkáte jen zkrácení pracovního týdne, tak jak to podle posledních informací plánuje NERV spolu s ministerstvem financí.
Marketingová akce k nezaplacení
Škoda že Vánoce nemohou být alespoň čtyřikrát do roka. Když se rozhlédnu po hypermarketu a vidím ty předvánočně nadité nákupní košíky, nemůžu se zbavit přesvědčení, že jako marketingová akce jsou Vánoce k nezaplacení. Už dávno to pochopily i nejrůznější neziskové organizace. Na předvánoční ochotě utrácet vydělávají třeba prostřednictvím adventních koncertů a nejrůznějších sbírek. A vyplácí se to. Na jejich konta před Vánocemi směřují někdy i milionové částky.
Jenže bohužel Vánoce jsou jen jednou do roka. Po nich zase začnou neziskovkám hubené měsíce a i spotřebitelé, kteří se před svátky vydali z peněz, budou šetřit. Anebo že by si prodejci prodloužili Ježíška lákavými povánočními výprodeji? I na ty řada lidí slyší. Průzkumy ukazují, že třetina lidí plánuje pořídit část dárků až po Vánocích. Tak šupky dupky zpátky do obchodů. A kdyby se vám náhodou nechtělo, vzpomeňte si na ministra Kalouska, který nejspíš povánoční výprodeje nestihne, protože si se svými kolegy bude lámat hlavu nejrůznějšími krizovými scénáři a úpravami rozpočtu. On sice není mezi lidmi zrovna oblíbený, ale Vánoce jsou přece svátky dobré vůle a i do nového roku je dobré dát si nějaké hezké předsevzetí. Tak udělejme panu ministrovi radost, nespořme si na horší časy do štrozoku a pojďme raději trochu utrácet, aby byl ten nový rok 2012 pro českou ekonomiku alespoň trochu šťastný a veselý. Ony ty horší časy pak možná nepřijdou.
