Vítkovický plynojem vyroste o 13 metrů

Ostrava – Památkově chráněný plynojem v ostravské Dolní oblasti Vítkovic začal v těchto dnech měnit svou podobu. Proměna stavby z roku 1921 začala zvedáním její zapadlé horní části těžké zhruba 800 tun. Takzvaný zvon by měl vystoupat o 13 metrů během dvou týdnů. Do 25. ledna by měl získat podobu, kterou ztratil po roce 1998, kdy přestal sloužit jako zásobník vysokopecního plynu. Z národní kulturní památky vznikne do roku 2012 multifunkční centrum podle návrhu architekta Josefa Pleskota.

Masivní ocelovou konstrukci o průměru 70 metrů zvedá souběžně 16 hydraulických lisů. Zvon se zvedá postupně po osmi centimetrech - za zhruba 3,5 hodiny se posune o 46 centimetrů. Na náročném zvedání pracují čtyři desítky lidí. „Při stavbě plynojemu se na přesnost nekladl takový důraz, nikdo tehdy neplánoval jeho jiné využití. Od listopadu jsme proto odstraňovali nepřesnosti, abychom mohli zvon zvednout. Nepravidelná konstrukce nám to komplikuje, přesto bychom to měli stihnout do 14 dnů,“ odhaduje vedoucí projektu Aleš Zemánek.

Po zdvižení zvonu a jeho vnitřní sanaci budou následovat stavební práce. „Stavět začneme na přelomu března a dubna,“ předpokládá ředitel sdružení Dolní oblast Vítkovice Petr Koudela. Uvnitř plynojemu, který bude vysoký přes 30 metrů, vznikne multifunkční centrum s kongresovým sálem pro 1 500 lidí i galerií o rozloze 1 000 metrů čtverečních.

Nahrávám video

Podle návrhu Josefa Pleskota zůstane původní ocelová konstrukce plynojemu zachována. „Světlo do něho dostaneme shora proskleným vrchlíkem. Při zvedání se také objevilo velikánské okno a hlavně – jedna čtvrtina obvodového pláště, který v současné době stojí na zemi, bude nahrazena sklem,“ prozradil architekt.

Zahájení proměny plynojemu má pro něho symboliku oživení celé Dolní oblasti. Podle Pleskota dává proměna plynojemu naději, že podobné stavby mohou začít sloužit lidem místo toho, aby zůstaly smutným památkářským mementem. „Bude se v něm konat velké množství akcí, které přinesou do Dolní oblasti život,“ doufá architekt. "Celá národní kulturní památka je předurčena k tomu, aby se znovu oživila, aby se do ní vrátili lidé, začalo se v ní znovu žít, stala se pevnou součástí Ostravy a aby se z průmyslového kolosu stalo město," dodává.

Náklady na proměnu plynojemu, která by měla být hotova do konce roku 2012, se budou pohybovat kolem 270 až 300 milionů korun. Je to nejdražší stavba v rámci půlmiliardové dotace, kterou sdružení dostalo na obnovu tří památek v industriální oblasti nedaleko centra Ostravy – plynojemu, šesté energetické ústředny a jedné ze tří vysokých pecí.

Sdružení Dolní oblasti Vítkovic, jehož členy jsou firmy ze skupiny Vítkovice Machinery Group a ostravská technická univerzita, letos investuje do proměny Dolní oblasti Vítkovic celkem přes miliardu korun. Postupně chce obnovit celý průmyslový areál – developerský projekt Nové Vítkovice si vyžádá až 60 miliard Kč. Vznikne tam kulturně-společenské areál s vědeckými pracovišti, unikátním Světem techniky, vysokoškolským centrem, případně krajskou vědeckou knihovnou a veřejným sportovištěm.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Do Liberce se před Vánoci vrací Louskáček

Liberecké Divadlo F. X. Šaldy uvede baletní představení Louskáček. Vánoční příběh na hudbu Petra Iljiče Čajkovského je jedním z nejznámějších titulů klasického baletního repertoáru. Na liberecké jeviště se vrací po čtrnácti letech.
13. 11. 2026‌‌

Byla pro mě paní z padesátikoruny, říká o Anežce České její představitelka

U příležitosti výročí svatořečení Anežky České, k němuž došlo pár dní před sametovou revolucí, představila Česká televize v kinosále Pražského hradu dvoudílnou televizní minisérii Anežka. V programu ČT se historický příběh o osudu přemyslovské princezny objeví v první polovině prosince.
13. 11. 2026‌‌

VideoFilmové premiéry: Vánoční koleda, Můj pes Barry či Návrat do neznámé země

Tuzemská kina od čtvrtka promítají dvanáct premiérových snímků. Mezi nimi nové zpracování Dickensovy povídky, tentokrát pod názvem Ebenezer: Vánoční koleda s Johnny Deppem v roli chamtivého podivína. Český režisér David Balda natočil s mezinárodním hereckým obsazením thriller Manipulation o mocné elitní skupině. V hororu Viktoriánské psycho skrývá guvernantka na odlehlém sídle své psychopatické sklony. Naopak dojemný rodinný příběh nabízí Můj pes Barry inspirovaný legendou o slavném záchranářském psovi. A tuzemský dokument Návrat do neznámé země je vizuálně vystavěným portrétem věhlasného choreografa Jiřího Kyliána a jeho celoživotní múzy Sabine Kupferbergové.
13. 11. 2026‌‌

Obrazem: Českou cenu za architekturu získala jihlavská multifunkční aréna

Letošní Českou cenu za architekturu získala Horácká multifunkční aréna v Jihlavě. Porotci ocenili promyšlenost veřejné stavby, která propojuje sport, kulturu a každodenní život města. Kromě hlavní ceny aréna získala také cenu veřejnosti. Architekti Ondřej Chybík a Michal Krištof už za jihlavskou arénu obdrželi Grand Prix Architektů v Národní ceně za architekturu 2026.
13. 11. 2026‌‌

Nemám žádné české písně, ale kdo ví, třeba nějaká vznikne, říká LP

V Česku vystoupila americká hudebnice LP. Bezmála pěti tisícům fanoušků v hlavním městě představila nové album Room 12, které zčásti vznikalo také v Praze. Pětačtyřicetiletá LP se proslavila před deseti lety hitem Lost On You. S umělkyní hovořil redaktor ČT Petr Adámek. V rozhovoru LP mimo jiné mluví o emocích, které podle ní převládají na novém albu, o důležitosti tématu lásky v její tvorbě i o tom, že nyní sice nemá žádnou píseň v češtině, „ale kdo ví, třeba nějaká vznikne“.
12. 11. 2026‌‌

Příběh Alžířanky s proříznutým hrdlem před soudem. Pomlouvačná kampaň, říká spisovatel

Před dvěma lety vydal francouzsko-alžírský spisovatel Kámel Daúd román Houris o ženě, jíž islamisté během občanské války prořízli hrdlo. V listopadu ho soud v Alžíru odsoudil v nepřítomnosti k pěti letům vězení. Rozsudek platí i pro Daúdovu manželku, psychiatričku, prý ke knize poskytla detaily o jedné ze svých klientek. Jde už o druhý trest za knihu Houris, který literát dostal. On mluví o politicky motivované kauze.
12. 11. 2026‌‌

Během 24 hodin se našly dva obrazy Caravaggia, hlásí kunsthistorici

Jen v rozmezí několika hodin potvrdili historici umění nezávisle na sobě pravost dvou obrazů Michelangela da Merisi, známějšího pod jménem Caravaggio. Italský raně barokní malíř po sobě nezanechal mnoho děl, proto objevení jakékoliv jeho další malby je ve výtvarném světě událostí. Každé takové oznámení ale provází i obezřetnost, s jednoznačnou pravostí tohoto starého mistra je to totiž ošemetné.
11. 11. 2026‌‌

Budiž světlo, hlásal Pešánek. Jeho velkolepé vize ale zůstaly zčásti na papíře

Lounské Studio Prona, spjaté s Galerií Benedikta Rejta, připravilo výstavu K nové epoše: Zdeněk Pešánek a dědictví světla. Nabízí nejenom pohled na tvorbu tohoto umělce, zároveň představuje díla tvůrců mladší a střední generace, kteří se Pešánkovým odkazem inspirovali či na něj jakkoli navazují.
11. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.