V Ostravě čtou deník otce z takové normalizační rodinky

Co všechno se musí stát, aby se o vás nezajímala ani manželka, ani milenka, a dokonce ani StB? Na cestu do hlubin „znormalizované“ duše zve Národní divadlo moravskoslezské v dramatizaci novely slovenského prozaika Pavla Vilikovského. V Deníku mého otce se prolínají malé dějiny s těmi velkými, společenskými.

Spíš než kritiku doby ale hra nabízí „příběh opravdického člověka“. Ironizující podtitul odkazuje na prototyp tzv. obyčejných lidí. Hlavní hrdina je spíš antihrdina a jeho rodinný, milostný i pracovní život v době normalizace je banální a konformní.

„Chce být v podstatě apolitický, a to ho dovede až do situace, kdy se stane konspirátorem, spolupracovníkem StB. Nemá v podstatě žádné velké ambice kromě toho, že chce něčeho dosáhnout,“ popisuje hrdinu režisér Lukáš Brutovský.

Reportáž: Deník mého otce v Ostravě

Hra je zasazena do normalizačních kulis a ze stylizované nástěnky na herce shlíží sám autor předlohy Pavel Vilikovský. „Jeho román je psaný jako deník, ale na deníkovou podobu jsme rezignovali velmi brzy,“ prozradil o přepisu knihy autor dramatizace Miro Dacho. „Věnovali jsme se spíš vyprávění příběhu.“

Trojjediný hrdina a sousedé

Aby se původně monolog mohl stát dialogem, rozhodli se tvůrci pro nezvyklé řešení - hlavní postavu hrají tři herci najednou: Vladimír Polák, František Večeřa a František Strnad. „Umožňuje to víc ukázat způsob myšlení člověka, který se sám se sebou někdy neumí dohodnout, anebo se sám se sebou potřebuje poradit,“ domnívá se režisér. 

Deník mého otce aneb Příběh opravdického člověka (NDM)
Zdroj: Jaroslav Ožana/ČTK

Premiérou Deníku mého otce ve čtvrtek 21. ledna zahájí činohra Národního divadla moravskoslezského dlouhodobý dramatický cyklus Sousedé. Během čtyř sezon představí režiséry z okolních zemí vždy v inscenaci s tématem, které je pro současnou náladu a situaci jejich domoviny příznačné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Dostojevského román Bílé noci se stal nečekanou senzací na TikToku

Marcelo Nogueira není příliš zběhlý v klasické literatuře, přesto se i tento sedmadvacetiletý brazilský knižní influencer nechal zlákat románem Fjodora Michajloviče Dostojevského Bílé noci – příběhem z 19. století o lásce a osamění, který se nyní stal nečekanou senzací na TikToku, napsala agentura AFP. Dostojevského příběh snílka, který se při procházce Petrohradem setká s mladou ženou, do níž se šíleně zamiluje, se tak v Brazílii stal bestsellerem téměř 180 let po svém vydání.
před 5 mminutami

VideoInspiroval Hrabala i underground. Vycházejí poslední Sebrané spisy Ladislava Klímy

Spisovatel a filozof Ladislav Klíma inspiroval řadu dalších umělců, včetně Bohumila Hrabala nebo představitelů undergroundu. Před třiceti lety vyšel první díl jeho spisů v nákladu přes tisíc kusů. Poslední díl jeho Sebraných spisů vychází nyní. Obsahuje překlady dramat, Klímovy divadelní hry i dramata, která napsal spolu s Arnoštem Dvořákem. Například satiru Matěj Poctivý. Jde o kritiku prvorepublikové společnosti, která byla uvedena v Národním divadle v roce 1922. Stažená byla téměř ihned po premiéře. Klíma byl těžký kuřák a alkoholik, který zemřel v roce 1928 v devětačtyřiceti letech na tuberkulózu. Jeho teď už kompletně vydané spisy čítají téměř šest tisíc stran.
před 6 hhodinami

Zlatého lva získala v Benátkách Woman Unknown, porota ocenila dokument Naza

Hlavní cenu Zlatého lva na 83. ročníku mezinárodního filmového festivalu v Benátkách získalo v sobotu historické drama Woman Unknown (Neznámá žena) dánsko-egyptské režisérky Mayi el-Toukhyové. Zvláštní cenu poroty pak obdržel dokumentární film Naza izraelských novinářů Juvala Abrahama a Rachel Szorové, v němž několik bývalých i současných izraelských vojáků anonymně vypovídá o zabíjení palestinských civilistů ve válce v Pásmu Gazy.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Nejen Louvre. Ve Francii přibývá krádeží uměleckých děl

Francie se v poslední době potýká s loupením uměleckých děl, bilance za poslední rok činí deset vykradených muzeí. Naposledy zmizely dva obrazy impresionisty Pierra-Augusta Renoira, přičemž totožnost pachatelů ani osud vzácných pláten nejsou známé. Zloději v takovýchto případech většinou pracují na zakázku.
před 20 hhodinami

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
včera v 06:30

Muse přepustili své jméno na sítích AI agentovi. Ironie, zní od fanoušků

Britská skupina Muse změnila názvy svých účtů na sociálních sítích. K čtyřpísmennému jménu přibylo slovo „band“. Důvodem je shoda jména kapely s názvem nového AI nástroje společnosti Meta. Část fanoušků nenechává bez komentáře ironii, že rockeři zpívající o úzkostech z rostoucího vlivu technologií ustoupili technologickému konglomerátu.
11. 9. 2026

Hrad vystaví korunovační klenoty a připomene Habsburky na českém trůně

Pražský hrad opět veřejnosti zpřístupní české korunovační klenoty. A to v rámci výstavy, která sleduje osud těchto symbolů české státnosti počínaje nástupem Habsburků na český trůn před pěti sty lety.
11. 9. 2026

V Benátkách uvedli film Naza o zabíjení Palestinců v Gaze

Na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru očekávaný dokumentární film Naza o válce v Pásmu Gazy od izraelských tvůrců Juvala Abrahama a Rachel Szorové. Tvůrci na tiskové konferenci řekli, že chtěli ukázat, jak zevnitř vypadá izraelský systém zabíjení Palestinců. Ve filmu anonymně vystupují izraelští vojáci a příslušníci tajných služeb, kteří popisují plánování vojenských operací v Pásmu Gazy včetně toho, jak se počítá s civilními oběťmi, napsala agentura Reuters.
11. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.