Rolling Thunder Revue, tedy Revue burácejícího hromu, se jmenovalo koncertní turné Boba Dylana, na něž písničkář vyjel v polovině sedmdesátých let po Spojených státech. Režisér Martin Scorsese se v novém dokumentu rozhodl zjistit, proč si právě tato Dylanova tour vysloužila přívlastek legendární. Sesbíral archivní materiály a hudebníka, který už léta neposkytuje rozhovory, také vyzpovídal.
V komorních sálech našel Dylan to, co mu v předchozích letech tolik chybělo na velkých koncertech – intimní atmosféru a blízkost s posluchačem. „Na mnohých koncertních záznamech je Bob Dylan vidět při zpívání hodně zblízka. A já jsem ho nikdy v životě neviděl v takové – nechci používat silné slovo extáze, ale nějaké vytržení v tom je,“ popisuje dojem z Dylanových vystoupení hudební publicista Ondřej Bezr.
Na podiích po menších městech se v letech 1975 až 1976 dělo cosi magického. Dylan pojal turné commedii dell'arte. Jako na moderní pouť kočujících umělců – v početném ansámblu se vedle něj objevila Joan Baezová, Joni Mitchellová nebo Allen Ginsberg – se za turné ohlíží i režisér Martin Scorsese.
„Chtěl jsem se zaměřit na mýtus, který se dotýká něčeho, co je všem lidem společné. V dokumentu je záběr ženy, která po jednom z vystoupení pláče. To se nedá ignorovat. Když námi něco dokáže tolik pohnout a přinutit nás přemýšlet, nebo dokonce něco pocítit ještě než o tom začneme přemýšlet, to je něco, co musíme uchovat,“ nepochybuje režisér.
Dylanovo charisma fascinuje stejně na pódiu jako v zákulisí. Přestože většinu času vystupuje pod maskou. Ve snímku vysvětluje, že ho inspiroval koncert Kiss v roce 1975 v Queens, jenže kapela známá svým líčením v newyorské čtvrti vůbec nehrála. Ve skutečnosti Dylan inspiraci našel ve francouzském filmu Děti ráje z poloviny padesátých let.
Nejde o jedinou zavádějící informaci, která od písničkáře a nobelisty před kamerou padne. Záměrné překrucování vlastní historie nicméně zapadá do Dylanova tvrzení, že člověk není na světě od toho, aby se hledal, ale aby sám sebe od základu stvořil. Rolling Thunder Revue je tak jednou z mnoha jeho masek, což ale dokument nijak neoslabuje.
