Ten žena a ta muž od toho Kohouta parodují socialismus i kapitalismus

3 minuty
Pavel Kohout znovu vydal román Ten žena a ta muž
Zdroj: ČT24

V novém vydání vychází humoristická kniha Ten žena a ta muž. Spisovatel Pavel Kohout ji psal v době normalizace, kdy jeho a další disidenty šikanovala státní moc. Román vychází s výraznými ilustracemi Pavla Růta.

Román o setkání křehkého a cudného muže se ztepilou a dominantní ženou napsal Kohout v sedmdesátých letech pro obveselení svých přátel, kteří měli v Československu zakázáno publikovat. „Zakázal jsem ale jeho uveřejnění v západních nakladatelstvích, protože jsem si spočítal, že by těžko kdo pochopil, že si Češi i v téhle hrozné situaci mohou pomáhat humorem,“ předpokládal. 

Sám Kohout prošel bouřlivou ideovou proměnou. V mládí byl zapáleným komunistou, na prahu čtyřicítky se přidal k reformátorům, kteří podporovali socialismus s vlídnou tváří, a po zlomu v roce 1968 se stal spoluautorem Charty 77, disidentem a nakonec emigrantem z donucení. O všech svých politických vzestupech a pádech hovořil vždy otevřeně.

Mimo jiné ve svých neustále aktualizovaných knižních pamětech, které loni vyšly opět v rozšířené verzi. Proměnou prošel i román Ten žena a ta muž. Původní příběh o protikladných milencích za socialismu doplnil spisovatel po revoluci v roce 1989 o pohled na nové společenské uspořádání. 

„Zatímco první román byl parodií na život v takzvaně reálném socialismu, ten druhý byl parodií na divoký kapitalismus, jaký nám sem přinesl dárkem Václav Klaus,“ upřesnil Kohout. 

Kniha vychází s expresivními ilustracemi Pavla Růta, které pomocí výrazných šipek přímo odkazují ke konkrétním pasážím. „Je v něm satirický osten a vlivem politické situace se neustále aktualizuje,“ podotýká výtvarník ke Kohoutovu textu. 

V anotaci Kohout uvádí, že knihu dopsal v době, kdy Češi hrdě předvádějí, že jsou schopni zůstat rozvojovou zemí i po pádu komunismu. V osobním rozhovoru ale mluví o dnešku jako nejkrásnějším období svého života. V červenci oslaví jednadevadesáté narozeniny. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 10 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 11 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 12 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 15 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 21 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...