Praha - Židovské muzeum v Praze - Galerie Roberta Guttmanna uspořádalo výstavu obrazů Jarmily Mařanové pod názvem Kafka a Praha. Jarmila Mařanová patří k prvním českým umělcům, kteří se ve své tvorbě začali zabývat oběťmi šoa. Jako jedna z mála se také vytrvale zabývala ilustrováním literárních děl Franze Kafky; práce Mařanové patří dodnes k nejlepším výtvarným dílům inspirovaným tímto autorem.
V roce 2006 se autorka rozhodla darovat 54 svých nejstarších monotypů ke Kafkovi do sbírek Židovského muzea v Praze. U příležitosti 86. narozenin Jarmily Mařanové je tento soubor nyní vystaven s jejími dalšími pracemi ze sbírky Židovského muzea, Galerie hl. města Prahy a Památníku Terezín v Galerii Roberta Guttmanna. Výstava má být poděkováním J. Mařanové za její velkorysý dar a výrazem úcty a uznání autorce, jejíž celoživotní tvorba je úzce spojena s osudy pražských Židů a pražským Židovským muzeem.
„Na svém kafkovském cyklu začala pracovat na počátku 60. let. Kafkovy existenciálně laděné příběhy přetvářela do obrazů evokujících prostředí staré Prahy, struktura jejích monotypů připomíná zdi starých domů, z nichž vystupují skryté obrazy a tváře. Její přízračné postavy se pohybují v pražských uličkách jako v deliriu nebo se nad ní vznášejí jako ve snu, což jejím obrazům dodává až surrealistický charakter,“ uvádí dílo Mařanové Arno Pařík, kurátor výstavy.
Jarmila Mařanová v datech:
Studovat začala roku 1939 v textilním a sklářském oddělení na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, po válce se věnovala užité a propagační grafice. Ve své rané tvorbě se pokoušela vyrovnat s traumatem osudu své matky, babičky a stejně staré sestřenice, které zahynuly v Treblince a Osvětimi. Své studie a obrazy s touto tematikou vystavila na první samostatné výstavě k 20. výročí povstání ve varšavském ghettu v roce 1963 ve Varšavě.
V roce 1976 se Jarmila Mařanová odstěhovala do Spojených států. Tam se opět vrátila ke Kafkovi a v letech 1977/78 vytvořila cyklus monotypů k románu Amerika. Obtížně se přizpůsobovala novému prostředí a právě v tomto díle našla líčení podobně traumatického setkání mladého Karla Rossmanna s Novým světem. Později se začala zabývat i motivy z Kafkova románu Zámek, který popisuje absurdní situaci zeměměřiče Josefa K. v cizím a málo srozumitelném světě. V letech 1982/83 ilustrovala Kafkův Proces a Zámek pro bibliofilské vydání ve Franklin Library ve Filadelfii a New Yorku, za něž v roce 1984 získala čtyři ocenění od předních amerických grafických a uměleckých společností.
Své práce dosud představila na 45 samostatných výstavách po celém světě. Do Židovského muzea v Praze se vrátila v roce 1993, kdy zde vystavila početnou kolekci své tvorby z amerického exilu. Dnes žije v městečku Sandpoint v Idaho, kde 8. září 2008 oslavila 86. narozeniny.
Výstava bude otevřena od 25. září 2008 do 4. ledna 2009.
