Petra Muka proslavilo působení ve skupinách Oceán a Shalom. Než v roce 2010 tragicky zemřel, prodal bezmála milion desek. Nic z toho není pro veřejnost překvapivé. Ovšem o Mukově životě před tím vědělo až dosud jen několik nejbližších přátel. A taky StB, která jeho tehdejší život bedlivě sledovala. Reportéři ČT nyní zveřejnili záběry Státní bezpečnosti a také ukázku z undergroundové nahrávky, kterou Petr Muk začátkem osmdesátých let nahrál.
S Reportéry ČT se čtyři muzikanti, manželé Vodrážkovi a Švábovi, vydali po více než třiceti letech na místo, kde v dobách totality nahráli v improvizovaných podmínkách několik skladeb. Pátým hudebníkem, který se na dosud nezveřejněných nahrávkách v bytě na Starém Městě podílel, byl Petr Muk, pozdější hvězda skupin Oceán a Shalom.
Undergroundové ghetto
V roce 1984 měl čerstvě po maturitě a v pokoji u Vodrážkových bydlel se svou přítelkyní a brzy i první manželkou Michaelou. Byt fungoval za komunistického režimu jako otevřené místo pro všechny, kteří se nechtěli podvolit totalitě. Jedním z častých hostů byl i Václav Havel.
„Bylo to určité ghetto, kde se všichni dobře znali a fungovala mezi nimi určitá soudržnost. Fungovalo to takhle docela hodně let, přestože, což dneska už samozřejmě víme, řada z těch lidí byli agenti nebo spolupracovníci StB,“ popisuje tehdejší dění Dušan Vozáry, který s Petrem Mukem jako jeho spoluhráč ve skupině Oceán zažíval i jeho období slávy.
„Miroslav Vodrážka společně se svojí manželkou Ivou jsou aktivními římskokatolickými laiky podílejícími se na činnosti nelegální církve. V jejich bytě jsou konány schůzky římskokatolických laiků a signatářů Charty 77,“ stojí například v autentické zprávě ze spisu StB.
Z jednoho zásahu Státní bezpečnosti se zachoval i videozáznam z roku 1988. Zachycen je na něm pozdější biskup Václav Malý, politici Petr Uhl, Alexandr Vondra a Jan Ruml nebo mluvčí Charty 77 Jaroslav Šabata. „Toho odvezli do lesa a tam ho o půlnoci nechali,“ vzpomíná Mirek Vodrážka.
Domovník vyhrožoval sekyrou
V této atmosféře vznikly o čtyři roky dříve i nahrávky s expresivním zpěvem Petra Muka. O dramatický závěr natáčení se postaral soused-udavač. „Neměli jsme žádné studio, tu hudbu poslouchali až do prvního patra. A při opakování skladeb došlo k tomu, že muž, jehož krycí jméno bylo Domovník, to nevydržel, vyběhnul k nám a říkal, že vezme sekeru a všechny nás zabije,“ vypráví Vodrážka. Tehdejší skladba je podle něj Mukovou nejvýraznější nahrávkou.
„Domnívám se, že jeho kvality, byť velice syrové a existenciální, jsou zachyceny právě na této nahrávce, nikoliv na těch pozdějších,“ říká Vodrážka.
Tehdejší spoluhráči připouští, že pro posluchače zvyklé na písně Oceánu nebo Shalomu může být undergroundový projev Petra Muka náročné vyposlechnout. Je proto důležité, aby se na tyto skladby pohlíželo v kontextu doby i Mukova hudebního vývoje, shodují se.
