Týn nad Bečvou - Zakladatel české národní hudby Bedřich Smetana, od jehož narození letos uplynulo 190 let, bude mít další muzeum. Sídlit bude v někdejším domě týnského sládka a jeho manželky - Smetanovy nevlastní sestry, kde byl mladý skladatel dvakrát s rodinou na letním bytě. Vedení obce dostalo na rekonstrukci historického domu dotaci asi pět milionů korun. Stavební práce už začaly, historici a muzikologové pomáhají shromažďovat exponáty, které zdokumentují umělcovy pobyty.
Týn nad Bečvou, který leží pod zříceninou hradu Helfštýn na Přerovsku, si spojení se slavným českým komponistou váží a chce ho využít k oživení turistického ruchu. Bývalému domu sládkovy rodiny se už dávno říká Smetanův dům, po skladateli je také pojmenovaná náves. O tom, jak se tam během svých pobytů v letech 1852 a 1854 měl a co tam vytvořil, toho ale moc známo není. Jisté je, že roku 1854 tam Smetana prožil jednu z mnoha osobních tragédií. Na tuberkulózu tam zemřela jeho dvouletá dcera Gabriela. Pobyt na venkovském vzduchu jí měl prospět, místo toho tam rodiče dítě pochovali. Dodnes je tam hrob s náhrobkem, o který obec pečuje. Dalším faktem je, že do Týna nejezdil jen proto, že tam měl sestru a švagra. „Smetanova rodina byla rodina sládků. A jeho rodiče nejdříve působili právě v této vesnici,“ uvedl starosta Josef Vaculín.
Inspirace pro Čertovu stěnu?
Exponátů do budoucí expozice, která bude v hlavní místnosti rozlehlého domu, zatím není mnoho - hlavně jsou to dobové fotografie a kopie Smetanových dopisů. Existuje také několik legend spojených s velkým umělcem s těžkým osudem. Podle jedné z nich ho tamní krajina a skály pod hradem inspirovaly k napsání opery Čertova stěna. Starosta také zná historku, jak Smetana cestou k Helfštýnu slyšel z jednoho týnského domu neobratnou hru na housle. Vešel prý dovnitř a malému muzikantovi, který si nevěděl s nástrojem rady, ukázal, jak se hraje. „V obci se vypráví spousta pověstí, jak Smetanu pobyt u nás ovlivnil, včetně historie hradu spojené s Jiřím Vokem a Kateřinou z Luděnic,“ říká starosta.
S mapováním Smetanových stop pomáhají členové katedry muzikologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Muzikolog Jiří Kopecký se o možné helfštýnské inspiraci k opeře Čertova stěna vyjadřuje skepticky. „Je to opravdu spíše legenda. Smetana napsal Čertovu stěnu jako svou poslední operu, která měla premiéru rok před jeho smrtí. V Týně nad Bečvou pobýval jako třicetiletý. Ani autorka libreta Eliška Krásnohorská neměla s Týnem nic společného,“ říká muzikolog.
Obec plánuje muzeum otevřít v květnu příštího roku. „Uvidíme, co se nám podaří shromáždit. Nechceme se ale soustředit pouze na historii. Chceme v muzeu vybudovat kulturní centrum, ve kterém se budou pořádat různé akce i komorní koncerty,“ plánuje starosta. Dům Smetanových pobytů musela obec nejprve odkoupit od posledního majitele, kterých se tam od dob sládkových vystřídalo více. Býval tam i obchod a dva byty.
Muzea Bedřicha Smetany
Životu a dílu Bedřicha Smetany (1824-1884) se věnuje několik muzeí. Pod Národní muzeum v Praze spadá Muzeum Bedřicha Smetany v bývalé Staroměstské vodárně u Karlova mostu v Praze, které funguje od roku 1936. Jsou tam všechny možné památky - originální fotografie, dopisy, deníky, notové rukopisy, knihy i fonotéka. Další Muzeum Bedřicha Smetany je v Jabkenicích nedaleko Mladé Boleslavi, kde umělec žil posledních deset let, když byl již hluchý a velmi nemocný. Přesto v domě své nejstarší dcery Žofie vytvořil většinu z nejvýznamnějších děl včetně oper Čertova stěna, Hubička a Tajemství. Dokončil tam i jednu z nejoceňovanějších prací - cyklus symfonických básní Má vlast. Jádrem expozice jsou interiéry Smetanovy pracovny a rodinného salónu s množstvím autentických památek. Regionální muzeum v Litomyšli spravuje Rodný byt skladatele, ve kterém prožilo nadané dítě dětství.
