Výstavu Architecture & Inclusion připravili kurátoři Kateřina Skočdopolová, Joaquim José de Sousa, Coelho Ramos, Klára Pučerová, Irena Lehkoživová a Dan Merta se sympatickým vztahem ke skutečnosti, k realitě. Potvrzuje dlouhodobé směrování Galerie Jaroslava Fragnera k prezentaci kvalitní současné architektury, reflektující společenské a ekonomické nelehké změny počátku třetího tisíciletí. I tato výstava je tedy zaměřena na současnou evropskou architekturu reflektující sociální témata v současné společnosti.
Výstava je společným projektem EUNIC clusteru Česká republika, Galerie Jaroslava Fragnera a kulturních institutů či velvyslanectví. Autoři vybrali nejrůznější možná řešení a nápady v oblasti sociální a kulturní inkluze a integrace. Projekt navíc vznikl v rámci Evropského roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení.
Z vystavených prací bych ocenil (bez nároku na hodnotící pořadí) Black Cultural Archives v londýnské čtvrti Brixton studia Pringle Richards Sharratt(UK) jako zajímavý příklad vklouznutí nových rolí do kontextu staršího průmyslového prostředí – velmi cenné!
Až snivý soubor budov rumunského kolektivu, vedeného Sergiu D. Demeanem, představující architekturu pro seniory a další sociálně rozkvedlané skupiny obyvatel, představuje případnou realizaci v intencích toho nejlepšího v tomto směru.
Geir Brendeland (NO) představují svartlamoen housing, udržitelné nízkonákladové dřevostavby, úžasné svojí jednoduchostí, praktičností, cenou a hlavně rychlostí realizace. Již za deset dní bydlet, to je opravdu cenná devíza, hlavně když všichni zúčastnění na projektu nějakým způsobem participovali.
Dva příspěvky z míst nám nejbližších jsou doslova prodchnuty sluncem na straně jedné a laskavostí na straně druhé. Projektil Architekti (CZ) - Sluňákov žije - a Daniel Šubín (SK) – Bojanovice, bydlení pro seniory. Možnosti řešení tohoto problému v současnosti ateliér Baar demonstruje na svém projektu pro Bojanovice blízko Prahy.
Ten, kdo sleduje Raumlabor (DE) je svědkem ohleduplnosti a zcela rozvinutého sociálního cítění bez jakýchkoliv dalších zatáček anebo kudrlinek. Projekt opery na stanici nadzemní dráhy je nejen unikátní, ale propojuje nejrůznější společenská dění v kontakt, který nabízí a současně uvolňuje.
Rakouské a holandské projekty a realizace jsou nejlepším příkladem realizovaného sociálního bydlení, kdy perfektně domyšlené stavby a použité materiály nijak neškodí obyvatelům ani nehanobí či nesnižuje pojem sociální bydlení.
Řekli o výstavě
Sociolog Jiří Ryba v úvodním textu sděluje: Co je to architektura inkluze a co nového do života současné společnosti přináší? Co vlastně znamená pojem architektura inkluze a není možné toto poněkud nejasné slovní spojení přeložit do češtiny? (…) Na této výstavě máte tedy jedinečnou příležitost seznámit se s projekty architektury inkluze napříč Evropou. Přestože se jednotlivé vystavované projekty v mnohém od sebe liší, široce pojaté „sociální“, komunitní či ekologické zacílení je jim společné. Společná je jim ještě jedna věc – ve vystavovaných projektech se setkává „osvícená myšlenka“ s inovativní a skvělou architekturou. Je jen otázkou času, aby se podobné projekty šířily po vlastech českých – tato výstava by tomu chtěla a mohla napomoci.
Spolukurátor Joaquim J. S. Coelho Ramos doplňuje: Výstava, koncipovaná v souvislosti s Evropským rokem inkluze a boje proti chudobě, představuje obsáhlou řadu prací, které jsou vzájemně spojeny společnou otázkou: „Jaká je role architektury ve vznikajícím procesu integrace, vyžadovaná fenoménem imigrace a multikulturalismu v globalizovaném světě?“ (…) Záměrem výstavy Architecture and Inclusion, která spojuje takovou širokou škálu vizí, a to v oblasti technické i estetické, je také poskytnout co nejširší obraz diverzity, množství možností a konceptů a vynikající kvalitu toho, co architekti v každé z účastnických zemí denně dělají, jejich motivace a výzvy, omezení a reflexe ve veřejných i soukromých projektech.
Bohatý doprovodný program k výstavě zahrnuje přednášky, prezentace, debaty a workshopy.
Závěr: další výstava Fragnerovy galerie na jedničku!
Kde: Galerie Jaroslava Fragnera, Betlémské náměstí 5a, Praha 1; kdy: Otevřeno denně mimo pondělí od 10:00–18:00 hodin, výstava končí 6. června 2010.
