Vůbec poprvé v pondělí zavítali do České republiky američtí Godsmack. Jedna z nejpopulárnějších kapel Spojených států se českým fanouškům představila ve Velkém sále pražské Lucerny v rámci současné tour, při které předvedla průřez svou dosavadní tvorbou, korunovaný naprosto bezchybným výkonem. Kdo přišel, neprohloupil. Jako předskokani zahráli domácí The.Switch.
Skupina Godsmack je na scéně již od roku 1995. Za tu dobu se jim podařilo vydobýt si pozici hvězd, které hrají na takových festivalech, jako je Ozzfest nebo Rock Am Ring.
Kapela, hrající na pomezí hard rocku a heavy metalu, se dokázala podřídit tehdejšímu hladu po hudbě podobného ražení a brzy si získala zástupy příznivců. Je známá svým propracovaným stylem založeným na syrových kytarových riffech, avšak nepostrádajícím melodičnost. Postupem času se odklonila spíše k populárnímu alternativnímu metalu s prvky post-grunge a v současnosti patří ve svých domovských Státech k jedné z nepopulárnějších kapel.
Je až s podivem, že je české publikum až dosud nemohlo slyšet naživo. Tedy až do včerejška. Po vydání již sedmého studiového alba When Legends Rise v loňském roce se kapela vydala na turné a konečně zavítala i do České republiky.
K její smůle však v době jejího vystoupení čeká republiku několik velkých koncertů, především dnešní vystoupení Slipknot, a ač byl díky úsilí pořadatelů termín koncertu posunut o den dříve, aby nekolidoval s již zmíněným vystoupením kolegů, na návštěvnosti se to přece jen trochu odrazilo. Lucerna sice byla zaplněná, ne však úplně vyprodaná, což je – přiznejme si – trochu škoda.
Pozitivem bylo zejména to, že kdo přišel, věděl přesně, na koho a proč jde. Sál se tak naplnil zejména skalními příznivci, jež i přes úmorné vedro posledních dní přišli příjemně naladěni v očekávání premiérového vystoupení svých oblíbenců.
Napumpovat publikum před vystoupením hlavních hvězd večera měla tu čest domovská kapela The.Switch. A i když sál byl při jejím příchodu na scénu zaplněn teprve sotva zpoloviny, předvedla zdařilý set napěchovaný poctivou dávkou rockového soundu korunovaný patřičnou dávkou tvrdosti, za který sklidila velmi pozitivní ohlas.
Když povstane legenda
Godsmack zahájili svůj set chvíli po avizované deváté večerní, a to hned titulní skladbou svého posledního alba, na kterou plynule navázali 1000hp ze svého debutu, aby se poslézle vrátili opět ke své novince skladbou Say My Name. Tu následovaly hity v podobě Keep Away a Cryin' Like a Bitch!!, což publikum také patřičně ocenilo.
Kapela byla evidentně dobře naladěna, což se odráželo i na atmosféře. Frontman Sully Erna často vtipkoval a pro fotící fanoušky různě pózoval či vystrkoval pozadí. Ti mu to opláceli dobrou náladou a většinu songů zpívali s ním. Ty kapela prokládala kytarovými či bubenickými sóly, při kterých plně ukázala svůj muzikantský um.
To, že jsou hvězdami nejen po stránce hudební, ale i lidské, předvedli i ve chvíli, kdy si na pódium vytáhli zřejmě nejmladšího návstěvníka koncertu, aby ho obdarovali paličkou. A trefili do černého. Ten jim totiž na oplátku prozradil, že také hraje na bicí, a tak hráči nelenili a pozvali jej na místo Shannona Larkina. Pro mladého začínajícího hudebníka to byl jistě nezapomenutelný zážitek. Ostatně i sám frontman kdysi začínal právě za bicí soupravou.
Fanoušci se krom průřezu dosavadní tvorbou, při které zazněly i hitovky jako Awake čo Voodoo, mající patřičný spirituální nádech, dočkali i pár improvizací a zvučných instrumentálních pasáží, jimiž Godsmack ukázali, jak vynikajícími hudebníky jsou. Celý set zakončili předělávkou od Beatles Come Together, jako přídavek zazněly Bulletproof a jako vrchol večera I Stand Alone, již proslavil film Král Škorpion.
Celému vystoupení dominoval především naprosto čistý Ernův vokál a bezchybný výkon celé kapely. Vše podtrhlo ještě výborné nazvučení, jímž se může Velký sál Lucerny pyšnit. Co mu totiž chybí na komfortu (především vymoženosti moderní doby v podobě klimatizace, jež dává zejména v horkých dnech okusit, jaké to asi je v předpeklí), to vynahrazuje právě ozvučením.
To je v případě vyvedeného koncertu rajskou zahradou pro vaše sluchovody, a vy si jej tak můžete vychutnat po všech stránkách. Stejně jako tomu bylo v případě premiérového vystoupení Godsmack. Děkujeme a snad se můžeme těšit i na příště.
Godsmack, 10. 6. 2019, Lucerna, Velký sál, Praha
Setlist: When Legends Rise, 1000hp, Say My Name, Keep Away, Cryin' Like a Bitch!!, Awake, Unforgettable, Something Different, Voodoo, Whatever, Come Together
Encore: Bulletproof, I Stand Alone
Godsmack je americká heavymetalová skupina pocházející z Lawrence, Massachusetts. Kapelu tvoří frontman a skladatel písní Sully Erna, kytarista Tony Rombola, baskytarista Robbie Merrill a bubeník Shannon Larkin. Během své působnosti vydali Godsmack již sedm studiových alb.
Skupina se může pyšnit třemi studiovými deskami (Faceless, IV, a The Oracle), které dobyly vrchol Billboard 200. V Billboard Hot Mainstream Rock Tracks (prestižní rocková hitparáda) se patnáct písní od kapely umístilo v Top 5, takového úspěchu nedosáhly ani tak světoznámé skupiny jako Linkin Park nebo Metallica. Godsmack také často vystupují na velkých festivalech typu Ozzfest. V současnosti je to jedna z nejpopulárnějších heavymetalových skupin ve Spojených státech.
Kapelu po hudební stránce ovlivnili hlavně Alice in Chains, Black Sabbath, Led Zeppelin, Aerosmith, Judas Priest, Pantera, Metallica a Rush (souhlasně to tvrdí Erna, Larkin a Rombola). Erna označil Laynea Staleyho za svůj přední hudební vzor. Zpěv Sullyho Erny je přirovnáván k hrdelně zlověstným vokálům a bručícím metalovým growlům Jamese Hetfielda. Merrillovo hraní na basu se popisuje jako silné a propracované. Tony Rombola je často chválen za svá osobitá kytarová sóla a bubnování Shannona Larkina je přirovnáváno k práci Neila Pearta a Johnyho Bonhama.
Čtyřikrát byli nominováni na cenu Grammy.
Členové:
Sully Erna: zpěv, rytmická kytara, klávesy, bicí, harmonika (1995–současnost)
Tony Rombola: vedoucí kytara, vokály v pozadí (1997–současnost)
Robbie Merrill: basa (1996–současnost)
Shannon Larkin: bicí (2002–současnost)
Diskografie:
Godsmack (1998)
Awake (2000)
Faceless (2003)
IV (2006)
The Oracle (2010)
1000hp (2014)
When Legends Rise (2018)
Zdroj: Wikipedia
