Praha – Alespoň částečně poodhalit tajemství tvorby světoznámého umělce nabízí španělský institut CERVANTES v Praze. Až do 7 května je zde k vidění část tvorby ateliéru Joana Miróa i s ukázkami vlastních prací, které vznikaly na jeho oblíbené Mallorce.
V Praze je tak konkrétně proces vzniku devátého tisku ze série Els gossos (Psi), který byl vytvořen v polovině 70. let minulého století. Mimo typických miróovských abstrakcí ale zaujme také kuriózní příběh, které za částí díla stojí. Vytvořené měděné desky nechal malíř před 30 lety schnout venku. Nátěr byl ale sladký, a tak začaly dílo olizovat toulaví psi.
To, co by jiný považoval za ztracenou práci, využil Miró pro umělecký počin, jak zmiňuje ředitelka Nadace Pilar a Joana Miróových Elvira Cámaraová: „Místo toho, aby desky vyhodil, zapojil tuto náhodu do svého díla. “ Na některých místech tak jsou dodnes k vidění například otisky psích tlapek. Dílo také provází dalších pět projektů jiných autorů, vytvořených v jeho ostrovním ateliéru.
Právě na Mallorce otevřel Miró v roce 1956 svůj první ateliér. Později ho odkázal městu Palma, kde následně vznikla dříve zmíněná nadace. Dnes vlastní část umělcovy sbírky a provozuje grafické ateliéry v duchu Miroóvy vynalézavosti a fantazie. „Miró chtěl, a nechal to napsané, aby ateliéry dál žily. Chtěl, aby je používaly nové generace, aby se tam učily a experimentovaly,“ dodává Cámaraová.
Od otevření veřejnosti v roce 1994 jimi prošla řada významných španělských i zahraničních umělců. Jejich díla dnes patří do sbírek Nadace a pět autorů je vidět i na pražské výstavě. O katalánského malíře, sochaře a keramika je v České republice ostatně zájem už přes 80 let.
Olga Uhrová, kurátorka sbírky Moderního a současného umění NG:
„To bylo v roce 1935, kdy tady Miró představil velký soubor svých abstraktních obrazů, které vytvořil o dva roky předtím v Barceloně. A z té jeho prezentace v Praze byl také zakoupen jeden obraz, který je ve sbírkách Národní galerie.“
Česká republika tak získala jedno z cenných svědectví o přechodu Miróa od „syrového“ k poetičtějšímu surrealismu. Umělec dokonce v polovině 30. let Prahu navštívil. Ukázky z Miróova ateliéru se po zastávce v Praze přesunou do bulharské Sofie a chorvatského Záhřebu.
