Praha – Ministerstvo kultury předložilo v září vládě návrh státní kulturní politiky pro období 2009 až 2014. V této "pětiletce“ chce zavést opatření, která by odstranila vnímání kultury jako způsobu vyžití volního času a "nadstavby", na kterou finance pouze zbudou. Resort v čele s ministrem Václavem Jehličkou proto vymezil čtyři cíle, jak změny dosáhnout – podmínkou je zvýšení podílu výdajů na kulturu ze státního rozpočtu na jedno procento. O přisypání peněz ale nechce ministerstvo financí slyšet. Stejně jako o daňových úlevách pro vlastníky památek.
„Klademe důraz na to, že kultura je výchova k tvořivosti celého národa a tu tvořivost je třeba převést i do ostatních oblastí,“ zmiňuje Jehlička ušlechtilé pohnutky z dokumentu o kulturní politice, se kterými jeho kolegové ve vládě nejspíše do jednoho souhlasí. Stejně jako s tím, že je třeba „propojení spolupráce mezi státem, samosprávnými kraji, obcemi a soukromým sektorem“.
Poslední vládní kulturní politika byla přijata v roce 2001 s platností do konce roku 2005, kdy měla být vládě předložena nová verze. Původní termín současné vlády k předložení dokumentu byl konec loňského roku, poté byl prodloužen do konce letošního září.
Více peněz do „superpodfinancované“ kultury? Asi ne
Jehličkův resort ale narazil se svou představou financování kultury. Požaduje, aby došlo ke zvýšení výdajů na její podporu postupně až na jedno procento státního rozpočtu, jak se vláda zavázala ve svém programovém prohlášení. „Ostatní státy dávají tři i čtyři procenta a ještě obrovské stimuly z veřejněsprávního a soukromého sektoru. My jsme dlouhodobě superpodfinancováni,“ vysvětluje Jiří Patočka, jeden z odborníků, kteří dokument ministerstva kultury vypracovávali.
Ministerstvo financí je ale proti. Vadí mu, že předložený návrh neuvádí, jak dosáhnout navyšování výdajů na kulturu a zároveň zachování střednědobých rámců, které limitují rozpočet ministerstva. Kritizuje také, že dokument neosahuje plán rozpočtu na období, na něž je určen, tedy 2009 až 2014.
Památka není důvod ke snížení daní
Stejně tak se s nepochopením setkal návrh na daňové zvýhodnění, který by vlastníky památek více motivoval k péči o památkový fond. Dosavadní motivační pokusy jsou podle ministerstva kultury neúspěšné. Ministerstvo argumentuje příkladem z první republiky a ukazuje na okolní státy.
„Dluh v chátrání památkového dědictví je odhadován v bilionech korun, to není možné spravit jakýmkoli státním příspěvkem, to vyžaduje i novou organizaci … Zákony jsou ofenzivní vůči provozovatelům památek a daňová politika je ve srovnání s Evropou beznadějně zastaralá,“ tvrdí Patočka.
Cestovní ruch do kultury nesmí
Zatímco postoj vlády k těmto sporným bodům může být ještě překvapivý – jednat o státní kulturní politice by měla příští týden – jiná Jehličkova snaha, jak zvýšit příjmy svého úřadu, skončila zatím neúspěchem. Chtěl dostat pod křídla agendu cestovního ruchu a propagace.
Záměrem bylo prý odstranit její roztříštěnost mezi řadu institucí. Svůj krok zdůvodňoval i tím, že velké procento zahraničních návštěvníků jezdí do Česka za památkami. Ministerstvo pro místní rozvoj se ale cestovního ruchu odmítlo vzdát, Jedličkův návrh tak z kulturní politiky vypadl.
Kultura je pro ČR jízdenkou do budoucnosti.
Tak popisuje v předloženém dokumentu svou vizi státní kulturní politiky ministerstvo kultury. „Dokument je založen na obsáhlé analýze současného stavu. Reaguje také na problémy, které jsou k vidění v Evropě, například problematiku multikulturní společnosti nebo otázku globálního kulturního vývoje,“ doplňuje Patočka.
Splněním jakých cílů by měl stát této vize dosáhnout?
- Ekonomická a společenská dimenze: využití přínosů umění a kulturního dědictví pro zvýšení konkurenceschopnosti ostatních oborů a činností – efektivnější využití památek, sbírek v cestovním ruchu, rozvoj kulturního průmyslu a umělecké tvorby
- Občanská dimenze – rozvoj osobnosti: posílit vliv kultury v oblasti vzdělávání a obohacování života; dosažení vyšší pasivní i aktivní účasti občanů na kulturním dění a na péči o kulturní hodnoty
- Role státu, krajů a obcí: není možné, aby podporu zachování a tvorby kulturních hodnot realizoval dnes jen stát; k tomu je ovšem třeba změny rozpočtové a daňové politky, využití prostředků z fondů EU
- Role státu při tvorbě pravidel: tvorba i výkon pravidel by měl příslušet dané úrovni (stát, kraj, obec); ovšem nutná je podpora jejich vzájemné spolupráce
