Pardubický kraj chce zpřísnit památkový zákon. Už ho nebaví čekat na archeologické nálezy

Nahrávám video

Pardubický kraj připravil návrh změny zákona o státní památkové péči. Umožnila by krajům lépe kontrolovat nakládání s archeologickými nálezy během záchranných archeologických průzkumů. Pardubicko k návrhu vedly vlastní špatné zkušenosti s organizacemi oprávněnými provádět průzkumy. Firmy mnohdy s předáním nálezů otálejí nebo cenné vykopávky poškodí.

Pardubické hejtmanství například dosud čeká na nálezy z výzkumu na zámeckém návrší v Litomyšli. Přímo v prostoru památky UNESCO byl výzkum proveden už v roce 2014, archeologická organizace přebírající muzeu v Pardubicích slíbila, že nálezy předá do konce loňského roku. Nestalo se tak.

Ale ani když jsou nálezy včas odevzdány, nemusí být vyhráno. „Do muzeí se často dostávají nekvalitně zakonzervované a zpracované nálezy. Také dokumentace, která je nedílnou součástí archeologického kulturního dědictví a mnohdy jediným pramenem poznání, bývá někdy nekvalitně provedena, nebo chybí. Nevhodně použitou metodikou při záchranném archeologickém výzkumu dochází k nenávratnému poškození,“ vyjmenovává ředitel Východočeského muzea v Pardubicích Tomáš Libánek.

Ať na ně máme nástroje

Současná právní úprava ovšem nedává krajům téměř žádné možnosti, jak tyto prohřešky řešit. Proto Pardubický kraj navrhnul památkový zákon zpřísnit. „Kraje by mohly vydat nařízení, specifikovalo by, jakou formou a v jaké lhůtě mají nálezy být předány našim organizacím, jakým způsobem mají být ošetřeny, a pokud by to organizace neplnily, tak na ně máme nástroj formou přestupkového řízení,“ vysvětlil náměstek hejtmana Roman Línek (KDU-ČSL).

Novelu zákona připravil Pardubický kraj ve spolupráci s odborníky z Východočeského muzea. Návrh má za sebou už kolečko připomínek. „Byl připomínkován mimo jiné Akademií věd, byl projednán také na Komisi pro kulturu a památkovou péči Asociace krajů a samozřejmě také ministerstvem kultury,“ upřesnil mluvčí Pardubického kraje Dominik Barták. Krajští zastupitelé zákonodárnou iniciativu Pardubického kraje projednají 22. února.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knižní záchranka dává vyřazeným knihám druhou šanci

Nevyužívané knihy z domácností, knihoven nebo pozůstalostí nemusejí skončit ve sběru. Projekt Knihomilové je sváží takzvanou Knižní záchrankou, část z nich rozdává a další prodává na dobročinných trzích či internetu. Za pět let tak získal na charitativní účely více než půl milionu korun.
před 19 hhodinami

„Brněnské hantec“ rozšíří kulturní seznam na jihu Moravy

Brněnský hantec se v neděli na zámku v Miloticích oficiálně zařadí na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje. Zápisem chce kraj podpořit dokumentaci hantecu, jeho ochranu a předávání dalším generacím. Zároveň může jít o první krok k případnému zápisu na seznam UNESCO.
před 21 hhodinami

Vila Tugendhat slaví 25 let v UNESCO třídenní akcí v zahradách

Brněnská vila Tugendhat letos oslaví 25 let od zápisu na seznam světového dědictví UNESCO. Hlavní část oslav výročí o víkendu propojí zahradu vily se zahradami sousední Arnoldovy vily a vily Löw-Beer. Vrcholem programu bude videomapping na fasádách všech tří památek, který budou lidé moci zdarma sledovat od pátku do neděle vždy mezi 21:00 a půlnocí.
7. 8. 2026

Knížák byl pro mnohé symbolem svobody a intelektuálního rebelství, řekl Klaus

Výtvarníka, hudebníka a pedagoga Milana Knížáka v pátek na poslední cestě ve Velké obřadní síni krematoria v pražských Strašnicích doprovodily tři čestné salvy a státní hymna. S umělcem mnoha zájmů se přišla rozloučit rodina, bývalí studenti, veřejnost, umělci i politici. Pohřeb, na kterém promluvili ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) a bývalý prezident Václav Klaus, se uskutečnil se státními poctami. Knížák zemřel v neděli 26. července ve věku 86 let.
7. 8. 2026Aktualizováno7. 8. 2026

Dvě deci tuše vykreslují japanologa a otce Petra Geislera

Sestry Ester a Anna Geislerovy složily ze vzpomínek a archivních záběrů portrét svého už zesnulého otce, japanologa Petra Geislera. Snímek Dvě deci tuše vzešel z potřeby pochopit a obsáhnout jeho osobnost. Vznikl v koprodukci České televize a 6. srpna ho začala promítat tuzemská kina.
7. 8. 2026

Válka ševců změnila obuvnictví, popisuje kniha

Od malé ruční výroby k mechanizaci a velkým továrnám. Proměnu obuvnictví na počátku dvacátého století popisuje kniha Válka ševců. Zaměřuje se i na to, jaký vliv měly na boty válečné konflikty.
6. 8. 2026

Album Revolver The Beatles naživo nikdy nehráli. Objevovali ale magii studia

Album Revolver se po vydání 5. srpna 1966 zařadilo mezi nejlepší desky rockové historie. The Beatles z této nahrávky pro složitost aranží nehráli na koncertech žádnou píseň, navíc nedlouho poté skončili s koncertováním úplně.
6. 8. 2026

VideoFilmové premiéry: 6 gramů, Dvě deci tuše i Hořké svátky

Film španělského režiséra Pedra Almodóvara Hořké svátky vypráví o stárnoucím režisérovi, v jehož příbězích se začnou poznávat jeho blízcí. Francouzský snímek Americký sen natočili tvůrci Nedotknutelných a je inspirován skutečnými událostmi z prostředí basketballu. V české komedii 6 gramů hraje výraznou roli nedorozumění a absurdita. Ondřej Vetchý, Jiří Mádl, David Novotný a Martin Pechlát se jako čtyři otcové potkávají ve škole poté, co je u jejich synů objeven bílý prášek. V dokumentu Dvě deci tuše představují Ester a Anna Geislerovy svého už zesnulého otce, japanologa a kaligrafa Petra. Využily rodinné archivy i vzpomínky přátel a dotýkají se i problematických aspektů jeho osobnosti.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.