Kubistické sochy byly a stále zůstávají pro diváka jistou hádankou. Umělcům totiž nejde o to napodobit realitu, ale naopak ji zcela přeměnit. Stejně je tomu i u plastiky Otto Gutfreunda s lapidárním názvem Kubistické poprsí, někdy se ale tomto slavném díle mluví jako o klobouku nebo cylindru či hlavě rytíře. Gutfreund, jenž patří mezi nejvýznamnější osobnosti umělecké scény první třetiny 20. století, se již v tomto svém díle z roku 1913-1914 vydává na cestu k abstrakci.
Otto Gutfreund (1889-1927) rozpracoval v evropském měřítku pravděpodobně jako jediný metodu kubismu, která se odrážela především v malířství, do plastiky. Kubistické poprsí vytvořil již jako čtyřiadvacetiletý, přesto je dílo výsledkem velice zralého výtvarného cítění. Plastika nese výjimečné prostorové kvality.
Nejenže vymodeloval do sochy průhledy, kterými můžeme vidět dovnitř sochařského díla či skrze něj, zahrával si zde v duchu kubistické metody i se střídáním úhlu pohledu. O dalších zajímavých detailech plastiky i o autorovi samotném, například o jeho poválečné tvorbě, pohovoří kurátor Sbírky moderního umění NG v Praze Oldřich Bystřický.
Seriál Národní galerie nikdy nezavírá pokračuje opět v neděli 18. března. Společně s odborným výkladem kurátorky Olgy Uhrové se zaměříme na dílo významného vídeňského secesního umělce Gustava Klimta s názvem Panna. Všechny předešlé díly naleznete zde.
