Nejprestižnější francouzská literární cena si všimla chlapce z nefunkční rodiny

Goncourtova cena, nejprestižnější francouzské literární ocenění, za rok 2018 náleží Nicolasi Mathieuovi. Za románovou sociální fresku Leurs enfants après eux. Související Renaudotova cena patří románu inspirovanému skutečnou vraždou novináře Hranta Dinka.

Čtyřicetiletý Mathieu dostal ocenění teprve za svůj druhý román. Jako spisovatel se představil poprvé před čtyřmi lety detektivním titulem Aux animaux la guerre. O svém talentu tak dal nejprve vědět jako autor románu noir, stejně jako laureát Goncourtovy ceny z roku 2013 Pierre Lemaitre, připomíná deník Le Figaro.

Lemaitre ocenění obdržel za příběh s tématem první světové války a jejích následků. Román Na shledanou tam nahoře vyšel i česky, stejně jako dva autorovy kriminální příběhy propojené postavou komisaře Verhoevena. S tvorbou Nicolase Mathieua se ale tuzemští čtenáři zatím neměli možnost seznámit. Oceněný titul se odehrává v devadesátých letech minulého století a vypráví o dospívajícím chlapci, který žije s unavenou matkou a násilnickým otcem v Lotrinsku, kde život místních ovlivňuje omezování průmyslu.

Letošní laureát Goncourtovy ceny dostal jako odměnu symbolických deset eur (zhruba 260 korun). Hlavní odměnou je totiž věhlas a dobrý prodej oceněného titulu, který s sebou vítězství přináší. 

Goncourtova cena se uděluje už od roku 1903 a nese jméno dvou spisovatelů z konce 19. století, bratrů Edmonda a Julese Goncourtových. Rozhoduje o ní porota složená především ze spisovatelů, která se tradičně schází v pařížské honosné restauraci Drouant. Od roku 1926 ji doplňuje Renaudotova cena. Založili ji literární publicisté při čekání na vyhlášení vítěze nejlepšího francouzského románu a pojmenovali ji po lékaři Théophrastu Renaudotovi ze 17. století, který je pokládán za otce francouzské žurnalistiky. Poroty nemohou vybrat stejný titul.

Letošní Renaudotova cena patří Valérii Manteauové za román Le sillon. Třiatřicetiletá francouzská spisovatelka a novinářka se při jeho psaní inspirovala případem vraždy turecko-arménského novináře Hranta Dinka, jehož loni v lednu zastřelil v Istanbulu turecký radikální nacionalista. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 13 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
včera v 09:03

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...