Můj vysvlečenej deník - lehký film o těžkých věcech

Můj milý deníčku, kdo to má na světě snadný, já tedy ne. On život v sedmnácti není žádná slast. Člověk je pupkem svýho vlastního vesmíru, ve kterým všechno rotuje nějak moc rychle, vůbec je toho na něj moc a ustát to, je fuška i zastřízliva. Dejte mi pevný bod a já pohnu Zemí, jo, houby, to by se ten pevný bod nesměl vyspat s mou nejlepší kámoškou…

Můj vysvlečenej deník byl údajně opravdu nejprve deníkem náctileté Johany Rubínové, než se stal knihou a potom i filmem (na jehož scénáři se údajná autorka také podílela). Tváří se tedy, že s velkou mírou autenticity zachycuje svět teenagerky, kterou kromě hormonů zmítají i neustále se proměňující vztahy a pohled na její okolí. Čas her a malin nezralých se pomalu krátí a proti dospěláckému světu, kam už má jednou nohou nakročeno, je třeba se vymezit a zároveň se v něm i trochu zabydlet, což nejde vždycky úplně mírumilovnou cestou.

Neznamená to ale, že by film byl přehlídkou Johaniných nedětských „poprvé“ – prvního (za)milování, zklamání nebo první opilosti. Všechno už má hrdinka za sebou, nicméně „poprvé“ v těchhle případech rozhodně neznamená „naposled“, takže zamilování, zklamání i opilost prožívá zas a znova. Ovšem nijak cukrkandlově, jak by se čekalo od růžového dívčího deníčku. Je to spíš, slovy Veroniky Kubařové, představitelky Johany, nahořklá komedie. „Nepřišlo mi to výrazně dívčí, naopak nesentimentální, nelyrizující, velice ironické a vtipné,“ poznamenala k Johaniným zápiskům Petra Špalková, která hraje její macechu Sábu.

Zmýlit by se divák neměl nechat podle tvůrců ani přívlastkem „vysvlečenej“, který svádí k dojmu, že sex je hlavním tématem. Samozřejmě, řeší se, ale deník je „vysvlečenej“ především tím, jakým způsobem v něm Johana popisuje své pocity, svěřuje se s věcmi věru osobními a komentuje své kamarády a svou rodinu. Mnohdy bez servítků, nekompromisně, bez připuštění možnosti, že by její úhel pohledu mohl být mylný.

Neposílejte na to rodiče, jinak vás už nikam nepustěj. Neříkejte svým dětem, že jste to viděli, ať mají nějaké tajemství, radí tvůrci divákům a naznačují tak (zvláště těm, kteří nečetli knižní předlohu), že Johanin deník opravdu není o nějakém úsměvném dívčím špitání. Mnohdy drsným slovníkem se svěřuje s drsnými věcmi – pokusem o sebevraždu, pátráním po biologickém otci, nechtěným těhotenstvím nebo ztrátou blízkého člověka.

„Přes vrstvu hlášek jde v podstatě o dost krutý příběh,“ domnívá se Petra Špalková, „mapuje polohu, která je pubertě vlastní – určitý typ osamělosti a vykořenění.“ Hledání se, úniky v alkoholu nebo drogách, pokusy a omyly patřily prý i k dospívání její generace. „To, co jsme prožívali my, když nám bylo sedmnáct, se moc neliší,“ vidí to podobně i režisér snímku Martin Dolenský, ročník 1970. „Liší se jazyk, oblečení, ale pořád jde o problémy s rodiči, problémy uvnitř skupiny vrstevníků a se zahájením života jako partner někoho druhého.“

Z těchto důvodů nevnímá Můj vysvlečenej deník jako teenagerovský snímek, který by dokázal zaujmout jen náctileté publikum. „Základní znění filmu je, že některé věci můžeme vnímat jinak, než skutečně jsou,“ upozornil. „Ať je člověku sedmnáct, nebo ne, je dobré mít občas odstup a podívat se sám na sebe jinak.“ Vyprávět o těžkých věcech lehkým filmem je koneckonců taky určitá forma odstupu.

MŮJ VYSVLEČENEJ DENÍK. ČR, 2012. Režie: Martin Dolenský. Scénář: Martin Dolenský, Jan Hlaváč, Johana Rubínová. Kamera: Michael Gahut. Hrají: Veronika Kubařová (Johana), Berenika Kohoutová (Kasandra), Martin Šesták (Hagrid), Igor Bareš (táta Bóca), Petra Špalková (macecha Sába), Sandra Černodrinská (Káča), Šárka Vaculíková (Andy), Marika Šoposká (Margareta), Ondřej Mataj (Čogo), David Skopal (Havrlant), Milan Hajn (Vector), Jaroslav Plesl (učitel Talacek), Simona Stašová (doktorka Lichá), Veronika Žilková (paní Valengová), Ján Kuric (pan Valenga), Ladislav Karda (Ondřej), Jan Antonín Duchoslav (Ivan), Nisan Aljazairi (Mahmoud), Verica Nedesca (Johanina matka). V kinech od 26. dubna. Film vznikl v koprodukci České televize.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Jižní Koreu rozhádal atentát na prezidenta z roku 1974. Může za to film

V Jižní Koreji vyvolal rozruch první hraný film inspirovaný pokusem o atentát na tamního někdejšího prezidenta Pak Čong-hie z roku 1974. Část politiků viní tvůrce ze zkreslování historie, zatímco ministr kultury se jich zastává. Protestuje se před domem populárního představitele hlavního hrdiny a filmaři z obav o bezpečnost oželeli účast na největším jihokorejském filmové festivalu. Ujišťují nicméně, že skutečnost jim posloužila jen jako inspirace pro příběh.
včera v 16:50‌‌

Zemřel přední sklářský výtvarník a pedagog Vladimír Kopecký

Ve věku 94 let zemřel ve čtvrtek sklářský výtvarník, malíř a vysokoškolský pedagog Vladimír Kopecký. Informovala o tom jeho manželka Eva Kroftová. Kopecký dosáhl mezinárodního věhlasu, přispěl k rozvoji českého moderního sklářského umění. Byl spojen s pražskou Vysokou školou uměleckoprůmyslovou (UMPRUM), kterou absolvoval a na níž učil. Umělecká rada školy Kopeckému podle rektora Jindřicha Vybírala udělila čestný akademický titul.
včeraAktualizovánovčera v 16:14‌‌

Francouzská policie objevila dva Renoirovy obrazy ukradené v září

Obrazy byly odcizeny 8. září z Renoirova muzea v Cagnes-sur-Mer na jihovýchodě Francie. Dle regionálního francouzského serveru Nice-Matin byly nalezeny ve čtvrtek 8. října večer v jedné garáži. V souvislosti s případem zadržela policie několik osob.
včera v 14:13‌‌

Nobelovu cenu za literaturu obdržela kanadská básnířka Anne Carsonová

Laureátkou Nobelovy ceny za literaturu pro rok 2026 je kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Ocenění uděluje Švédská akademie, podle níž „odvážné a nápadité dílo“ Carsonové „vytvořilo v hravém dialogu s tradicí nové formy pro současnou literaturu“. Ve svých knihách často odkazuje na starověkou řeckou a latinskou literaturu, kterou modernizuje a překládá.
8. 10. 2026Aktualizováno8. 10. 2026‌‌

Interiér dolní stanice lanovky na Sněžku proměnila multimediální expozice

V dolní stanici kabinové lanovky v Peci pod Sněžkou vznikla multimediální expozice Sněžka 1603. Na ploše více než 170 metrů čtverečních představuje přírodu, historii i příběhy Krkonoš. Její součástí je přes čtyři metry dlouhý plastický model Sněžky s videomappingem, panoramatická projekce přírodních živlů nebo interaktivní hry.
8. 10. 2026‌‌

VideoFilmové premiéry: Šipkaři, Wirbel či Milovník, ne bojovník

Premiéru má hypnotické drama Wirbel s Davidem Švehlíkem a Judit Pecháček v hlavních rolích. Jde o celovečerní debut režiséra Tomáše Hubáčka, příběh o síle krajiny se odehrává v česko-německém pohraničí. Další prvotina, tentokrát slovenské režisérky Martiny Buchelové, vstupuje do kin s cenou z karlovarského festivalu – ve filmu Milovník, ne bojovník vypráví o mladíkovi, který se rozhodl nedělat hlouposti a hlavně nelézt na vysoké stromy. V bláznivé hudební komedii Rolling Loud: Bez zábran hraje Owen Wilson otce, který vezme dospívajícího syna na hiphopový festival. Česko-slovenský snímek Šipkaři pak kombinuje černý humor, akční scény i kriminální zápletku. Propuštěného vězně v podání Tomáše Maštalíra zavede série nečekaných událostí k šipkařským turnajům.
8. 10. 2026‌‌

VideoNehoráznost a arogance, říká ke Klempířovu vystoupení ve Frankfurtu Denemarková

Čestným hostem knižního veletrhu v německém Frankfurtu nad Mohanem je letos Česko, na úterním slavnostním zahájení vystoupil i ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). Ten čelil kritice z publika i pódia, pro ČT uvedl, že na to reaguje pozitivně, a ocenil, že česká literatura je slyšet. Proti jeho projevu vystoupila spisovatelka Radka Denemarková. Reagovala například na pasáž z Klempířova vystoupení týkající se autorů z dob komunismu, kteří nemohli vydávat či byli v exilu. Denemarková kvůli Klempířově spolupráci s StB hovořila o „nehoráznosti“, ministrovi vytkla také přístup či „aroganci“ v sále. Rozhovorem v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
8. 10. 2026‌‌

Může Kristus mluvit hlasem Streepové? Podle kritiků filmu Letopisy Narnie ne

Na plátno se po sedmnácti letech opět dostanou Letopisy Narnie. Do premiéry nového zfilmovaného příběhu zbývá víc než čtvrt roku, nicméně už nyní se řeší, jestli je přístup režisérky a scenáristky Grety Gerwigové k literární fantasy klasice správný. Četní zástupci amerických konzervativních křesťanů se pobuřují nad tím, že by lva Aslana, tedy literární zpodobnění Ježíše Krista, měla mluvit herečka Meryl Streepová.
7. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.