Můj vysvlečenej deník - lehký film o těžkých věcech

Můj milý deníčku, kdo to má na světě snadný, já tedy ne. On život v sedmnácti není žádná slast. Člověk je pupkem svýho vlastního vesmíru, ve kterým všechno rotuje nějak moc rychle, vůbec je toho na něj moc a ustát to, je fuška i zastřízliva. Dejte mi pevný bod a já pohnu Zemí, jo, houby, to by se ten pevný bod nesměl vyspat s mou nejlepší kámoškou…

Můj vysvlečenej deník byl údajně opravdu nejprve deníkem náctileté Johany Rubínové, než se stal knihou a potom i filmem (na jehož scénáři se údajná autorka také podílela). Tváří se tedy, že s velkou mírou autenticity zachycuje svět teenagerky, kterou kromě hormonů zmítají i neustále se proměňující vztahy a pohled na její okolí. Čas her a malin nezralých se pomalu krátí a proti dospěláckému světu, kam už má jednou nohou nakročeno, je třeba se vymezit a zároveň se v něm i trochu zabydlet, což nejde vždycky úplně mírumilovnou cestou.

Neznamená to ale, že by film byl přehlídkou Johaniných nedětských „poprvé“ – prvního (za)milování, zklamání nebo první opilosti. Všechno už má hrdinka za sebou, nicméně „poprvé“ v těchhle případech rozhodně neznamená „naposled“, takže zamilování, zklamání i opilost prožívá zas a znova. Ovšem nijak cukrkandlově, jak by se čekalo od růžového dívčího deníčku. Je to spíš, slovy Veroniky Kubařové, představitelky Johany, nahořklá komedie. „Nepřišlo mi to výrazně dívčí, naopak nesentimentální, nelyrizující, velice ironické a vtipné,“ poznamenala k Johaniným zápiskům Petra Špalková, která hraje její macechu Sábu.

Zmýlit by se divák neměl nechat podle tvůrců ani přívlastkem „vysvlečenej“, který svádí k dojmu, že sex je hlavním tématem. Samozřejmě, řeší se, ale deník je „vysvlečenej“ především tím, jakým způsobem v něm Johana popisuje své pocity, svěřuje se s věcmi věru osobními a komentuje své kamarády a svou rodinu. Mnohdy bez servítků, nekompromisně, bez připuštění možnosti, že by její úhel pohledu mohl být mylný.

Neposílejte na to rodiče, jinak vás už nikam nepustěj. Neříkejte svým dětem, že jste to viděli, ať mají nějaké tajemství, radí tvůrci divákům a naznačují tak (zvláště těm, kteří nečetli knižní předlohu), že Johanin deník opravdu není o nějakém úsměvném dívčím špitání. Mnohdy drsným slovníkem se svěřuje s drsnými věcmi – pokusem o sebevraždu, pátráním po biologickém otci, nechtěným těhotenstvím nebo ztrátou blízkého člověka.

„Přes vrstvu hlášek jde v podstatě o dost krutý příběh,“ domnívá se Petra Špalková, „mapuje polohu, která je pubertě vlastní – určitý typ osamělosti a vykořenění.“ Hledání se, úniky v alkoholu nebo drogách, pokusy a omyly patřily prý i k dospívání její generace. „To, co jsme prožívali my, když nám bylo sedmnáct, se moc neliší,“ vidí to podobně i režisér snímku Martin Dolenský, ročník 1970. „Liší se jazyk, oblečení, ale pořád jde o problémy s rodiči, problémy uvnitř skupiny vrstevníků a se zahájením života jako partner někoho druhého.“

Z těchto důvodů nevnímá Můj vysvlečenej deník jako teenagerovský snímek, který by dokázal zaujmout jen náctileté publikum. „Základní znění filmu je, že některé věci můžeme vnímat jinak, než skutečně jsou,“ upozornil. „Ať je člověku sedmnáct, nebo ne, je dobré mít občas odstup a podívat se sám na sebe jinak.“ Vyprávět o těžkých věcech lehkým filmem je koneckonců taky určitá forma odstupu.

MŮJ VYSVLEČENEJ DENÍK. ČR, 2012. Režie: Martin Dolenský. Scénář: Martin Dolenský, Jan Hlaváč, Johana Rubínová. Kamera: Michael Gahut. Hrají: Veronika Kubařová (Johana), Berenika Kohoutová (Kasandra), Martin Šesták (Hagrid), Igor Bareš (táta Bóca), Petra Špalková (macecha Sába), Sandra Černodrinská (Káča), Šárka Vaculíková (Andy), Marika Šoposká (Margareta), Ondřej Mataj (Čogo), David Skopal (Havrlant), Milan Hajn (Vector), Jaroslav Plesl (učitel Talacek), Simona Stašová (doktorka Lichá), Veronika Žilková (paní Valengová), Ján Kuric (pan Valenga), Ladislav Karda (Ondřej), Jan Antonín Duchoslav (Ivan), Nisan Aljazairi (Mahmoud), Verica Nedesca (Johanina matka). V kinech od 26. dubna. Film vznikl v koprodukci České televize.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Česko si připomnělo 90 let od narození Václava Havla

Česko si v pondělí 5. října připomnělo 90 let od narození Václava Havla – dramatika, disidenta, politika a jedné z nejvýraznějších osobností novodobé historie země. Vzpomínkové akce, debaty či happeningy po celé republice se konaly už o víkendu a pokračovat budou v dalších dnech.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vláda schválila návrh nové státní kulturní politiky

Vláda schválila návrh Státní kulturní politiky České republiky na období 2026–2029, sdělil po jednání kabinetu ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). Realizace návrhu bude zajišťována prostřednictvím akčního plánu, ten má vláda dostat do 30. listopadu. Schválený dokument vyvolává kritiku opozice i části kulturní obce. K novele o asistentech pedagoga na základních školách se pak kabinet podle premiéra Andreje Babiše (ANO) vrátí za týden po jednání koalice. Některé věci je třeba vydiskutovat, řekl předseda vlády.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Obrazem: Thálie rozdaly ceny Majerovi či Kožené, čestné hercům z Ypsilonky

V Národním divadle se předávaly divadelní ceny Thálie za jevištní výkony v činohře, v opeře, v oboru baletu, tance a pohybového divadla a v oboru muzikálu, operety a podobných žánrů. Oceňují se i výkony v oboru alternativního a loutkového divadla. Kromě ohlédnutí za sezonou 2025/2026 udělila Thálie rovněž ceny za celoživotní přínosy.
3. 10. 2026‌‌

VideoDen architektury provádí pražským sídlištěm i baťovskými domky

Začal festival Den architektury. Návštěvníky zavádí třeba na pražské sídliště Ďáblice nebo do baťovských domků ve Zlíně. Tématem letošního ročníku s mottem „Bydlím, tedy jsem“ je dostupné bydlení. Program zahrnuje stavby v Česku i na Slovensku.
2. 10. 2026‌‌

Ostravou jezdí Havlova literární tramvaj

Dílo prezidenta Václava Havla zní v ostravských tramvajích. Ukázky z jeho literární tvorby tam předčítají studenti v rámci projektu Havlova literární tramvaj. Jde o jednu z akcí, kterými si moravskoslezská metropole připomíná Havlovy nedožité devadesátiny. Program zahrnuje také výstavy, besedy a diskuze, filmové projekce nebo divadelní představení.
1. 10. 2026‌‌

Vydavatel: AI nejprve nahradí překladatele a ilustrátory

Šéfredaktor nakladatelství Tänapäev řekl estonskému ERR, že původní rukopisy vytvořené pomocí umělé inteligence (AI) jsou stále vzácné, ale že tato technologie už pronikla do překládání a ilustrací.
1. 10. 2026‌‌

V Praze se konala konference k poctě laureátky Ceny Václava Havla

V Praze se ve středu konala čtrnáctá mezinárodní konference k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva. Laureátkou za rok 2026 je íránská právnička Nasrín Sotudíová. Ta zastupovala aktivisty, novináře, příslušníky menšin i děti ohrožené trestem smrti a zároveň se zasazovala o zrušení povinného nošení hidžábu či trestu smrti. Sotudíová byla opakovaně zatčena a strávila roky ve vězení. Konference, jejímž tématem je Váha slova, nabídla právě příběhy laureátů, kteří byli vězněni, stejně jako příspěvky fundovaných odborníků. Akce se zúčastnil například ruský učitel a autor dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi Pavel Talankin nebo běloruská opoziční politička Maryja Kalesnikavová.
30. 9. 2026‌‌

Nedokončené stavby dokládají „opuštěnou“ budoucnost

Nedokončené nebo opuštěné stavby nejsou jen připomínkou minulosti. Mohou ukazovat také budoucnost, která se nikdy neuskutečnila. Právě na takzvanou „opuštěnou budoucnost“ se zaměřuje nová výstava v Galerii Hraničář v Ústí nad Labem.
30. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.