Praha - Pražské Studio Ypsilon uvede 11. června premiéru hry svého uměleckého šéfa Jana Schmida a Jana Koláře s názvem T.G.M. aneb Masaryk mezi minulostí a dneškem, připravené ke 45. výročí této scény. Do inscenace režisér obsadil přes dvě desítky herců včetně Jany Synkové, Petra Vacka, Jana Jiráně, Pavla Nového, Jana Přeučila, Jiřího Štědroně a hostujícího Václava Helšuse, který v 70. letech v Ypsilonce působil. V představení hraje titulní roli.
Autoři se v inscenaci o Masarykovi zaměřili na všechny aspekty života „prezidenta osvoboditele“, známé i neznámé. „Nové pohledy, nová odhalení i souvislosti. Češi a Němci, Češi a Židé, Židé a Němci, Masaryk a Amerika, Masaryk a ženy, Masaryk a svatý Václav. Ono je to jakési propojení minulosti, kterou objevujeme, toho, co jsme zapoměli s tím, co dnes žijeme i s představou, kde jsme dnes mohli být, kdybychom nezapomínali na to, co Masaryk hlásal,“ informoval Jan Schmid.
„Nepředvádíme Masarykův životopis od kolébky po hrob. Usadili jsme se v roce 1935 a vracíme se proti času a pohybujeme se v několika tematických vrstvách. Především však jde o naši zanedbanou paměť,“ dodal.
„Divák se může setkat i s dosti překavapivými věcmi v Masarykově životě, například jeho intimní život byl i ve stáří poměrně bohatý,“ prozradil Václav Helšus, představitel T.G. Masaryka.
Hlavním záměrem bylo, aby si diváci uvědomili, kdo to Masaryk byl, a poučili se, aby současnost alespoň trochu stavěla na minulosti a dokonce se jí řídila, stavěla na vědomí tradice a vlastní kulturnosti. „Inscenace chce být i nadsázkou toho všeho a v různých překročeních chce naznačit jak všeobecnou bezbřehost a nepotřebnost jakéhokoli žebříčku hodnot, tak i bezradné přešlapování při jakýchkoli návrzích řešení krize, v níž se nacházíme,“ popsal tvůrčí záměr režisér.
Své jubileum oslaví Ypsilonka od polovina října do poloviny listopadu, protože se podle Schmida vlastně neví, kdy vznikla. Uvedena bude přehlídka všech inscenací a začátkem listopadu se na jednom večeru setkají všichni, kteří touto scénou za dobu její existence prošli. Datum vzniku prý není důležité. „Cíl je druhořadý, na prvním místě je usilování a směřování této scény,“ upřesnil Jan Schmid.
