Praha/Londýn - Americká popstar oslavila nedávno ve známém londýnském klubu své padesáté narozeniny. Pro někoho estrádní umělkyně, pro jiné ikona je bezpochyby komerčně nejúspěšnější ženou showbusinessu. Není oslnivě krásná, její pěvecké schopnosti nejsou nijak mimořádné a jako herečka je sotva průměrná. Přesto se stala královnou pop music a na trůnu se drží více jak dvě desetiletí. Její víc než čtvrtstoletí dlouhá kariéra je plná tvrdé práce, ale i provokací a výstředností.
Američanka s italskou krví představuje ojedinělé spojení talentu, nezměrné pracovitosti a téměř geniálního marketingu. Už od dětství snila o tom, že bude hvězdou. Když se ve dvaceti objevila v New Yorku s pětatřiceti dolary v kapse, aby se stala tanečnicí, netušila, že už o dva roky později vydá první singl jako zpěvačka. Dostala se i na stránky časopisů Playboy a Penthouse. Později se tyto její „hříchy mládí“ staly dobře prodejným obchodním artiklem.
Od holky z ulice ke smyslné blondýně ve stylu Marilyn Monroe
Holiday byla první skladba, která se objevila na prvním místě hitparády. Úspěchy ale sklidila především s albem Like A Virgin (1984). Vzhled holky z ulice s velkými náušnicemi a kříži na krku vystřídala smyslná blondýna. Po albu Erotica vydaném v roce 1991 ale přestávala sexuální provokace zabírat. Předzvěstí „nové“ Madonny byla role Evy Perónové ve filmu Evita (1996). Svůj přerod pak korunovala doposud asi nejlepším albem Ray of Light (1998), za které získala čtyři Grammy.
Spekulace o tom, že dva roky staré turné Confessions bude Madonniným posledním, už se pomalu rozplynuly. „Není důvod, proč by její kariéra nepokračovala dál. Když se Madonna objevila v osmdesátých letech se singlem Holiday nikdo si nemyslel, že o pětadvacet let později budou její písně pořád na žebříčku největších hitů. Dá se předpokládat, že i za deset let na tom bude stejně,“ myslí si editor časopisu Music Week Paul Williams. Už za pár dní startuje nestárnoucí královna pop music velkou koncertní šňůru k aktuální desce Hard Candy.
