Kouzelnice Alcina si chce pomocí čar barokní hudby podmanit Brno i Versailles

Nahrávám video

Poprvé nastudovalo Národní divadlo Brno barokní operu Alcina. Příběh s hudbou Georga Friedricha Händela vypráví ve velkolepé výpravě. Po brněnské premiéře o prvním únorovém víkendu se inscenace dočká uvedení také ve Francii.

Titulní hrdinka opery Alcina je mocná kouzelnice, která vytvořila velkolepý palác, kde lapá milence do sítě své moci. Proměňuje je ve zvířata. Jejím kouzlům podlehne i křesťanský rytíř Ruggiero. Jeho snoubenka Bradamante se ho vydává v převleku zachránit.

„Alcina bývá často interpretována jako negativní postava, kouzelnice zneužívající milence. Já jsem ale skrze Händelovu hudbu i libreto objevil jiný příběh – osud osamělé ženy, která hledá dokonalý vztah, ale skončí zklamaná a opuštěná. Samota a hledání rovnováhy ve vztahu dvou lidí se tak pro mě staly hlavním tématem,“ uvedl režisér Jiří Heřman.

Dirigent Václav Luks poukázal na to, že Händel k postavám čarodějek nejspíš choval jistou sympatii. „Svěřuje jim nejkrásnější a nejhlubší hudbu, propůjčuje lidskou dimenzi, vykresluje je jako trpící oběti vlastních kouzel,“ upozorňuje.

V inscenaci řídí Luks svůj orchestr Collegium 1704, který se specializuje právě na interpretaci barokní hudby. „Händel je mi blízkým přítelem a na jeho hudbě obdivuji její mnohotvárnost, spontaneitu a energii,“ přiznává. „Specifikem Alciny je kromě skvělého libreta hudební košatost,“ dodal.

Jak by si to Händel přál

Režisér Heřman chtěl dostát původnímu Händelovu záměru, tedy uvádět dílo v pro baroko typické velkolepé výpravě. Původní myšlenkou bylo odehrát celou inscenaci ve scénografii vycházející z versailleského zámku, nakonec se divadelníci dostali k představě opuštěného domu na pobřeží plného zrcadel, která jsou symbolem hledání sebe sama. Každá postava v nich vidí svou duši, své nedokonalosti i dokonalosti, vysvětlil scénografický záměr Heřman. „Je to opravdu velký kolos,“ připouští Heřman.

Justin Kim
Zdroj: Národní divadlo Brno/Marek Olbrzymek

Obsazení brněnské inscenace je mezinárodní. Titulní postavu nastudovaly Pavla Vykopalová a kanadská sopranistka Karina Gauvinová. V roli Ruggiera se střídají američtí pěvci Justin Kim a Ray Chenez. Jako Bradamante se představí Václava Krejčí Housková, případně Monika Jägerová.

Mezinárodní bude i uvedení. Národní divadlo Brno Alcinu odehraje totiž také ve francouzských městech Versailles a Caen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

V tunelech metra se natáčí mysteriózní Zmizení Sáry Lindertové

Mysteriózní minisérie Zmizení Sáry Lindertové kombinuje kriminální a nadpřirozené prvky. V pražských tunelech metra, kde se příběh z velké části odehrává, ji natáčí režisér Matěj Chlupáček. Vzniká v koprodukci České televize a společnosti Canal+.
před 6 hhodinami

Michael sesadil Oppenheimera. Je nejvýdělečnějším filmovým životopisem

Michael Jackson opět vede žebříčky prodejnosti. Tentokrát filmové. Hraný snímek o začátcích krále popu, se stal nejvýdělečnějším životopisným snímkem vůbec. Celosvětově vydělal dosud 977 milionů dolarů (necelých 20,8 miliardy korun). Na druhé místo tak odsunul Oppenheimera, příběh o vývoji atomové bomby. Na milionové tržby – a umístění v žebříčku – v minulosti dosáhly třeba filmy o Freddiem Mercurym, čínském důstojníkovi z bitvy o Šanghaj nebo o indiánce Pocahontas.
před 9 hhodinami

Muse na desátém albu zachytili signál z vesmíru

Anglická skupina Muse vydává desáté album. Kapela ve své hudbě dlouhodobě čerpá ze sci-fi motivů, její tvorba bývá řazena do žánru vesmírného rocku. Na nové desce The Wow! Signal odkazuje k mimozemským civilizacím.
včera v 11:26

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
29. 6. 2026

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
29. 6. 2026

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
28. 6. 2026

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

Evropský pohled