Josef Achrer do Washingtonu dovezl malířskou pomstu fotografii

Česká kultura se po téměř dvouleté pauze, způsobené pandemií, vrací do Spojených států. Česká centra, konzuláty i velvyslanectví pomáhají organizovat výstavy, koncerty nebo divadelní představení. Svou tvorbu například v Muzeu Americké univerzity ve Washingtonu prezentuje výtvarník Josef Achrer.

Výstavou Josefa Achrera vysílá muzeum veřejnosti signál, že po dvou letech, kdy se zde prakticky nic kvůli pandemii nekonalo, zve opět na nový program.

„Je pro nás důležité dát vědět, že jsme zpět, a proto představujeme práci zahraničního umělce. Během sedmnácti let, kdy zde působíme, jsme uspořádali výstavy už osmi umělcům z České republiky,“ připomněl ředitel muzea Jack Rasmussen. Vystavovala zde například současná sochařka a autorka instalací Kateřina Vincourová, kurátoři americkým návštěvníkům ukázali ale také třeba dílo mistra koláže Jiřího Koláře.

Pro Achrera jde o první velkou samostatnou výstavu ve Spojených státech. Pracuje s fotogramem, fotografickou technikou z devatenáctého století. Sám ji popisuje jako malířskou pomstu fotografii.

Bez použití fotografického optického přístroje, zato pomocí dvourozměrných šablon, prachu, písku a dalších předmětů, jež osvítí, vytváří ve fotokomoře stínové obrazy. „Fotopapír je posypaný věcmi, které stíní světlu, takže je to v podstatě divadelní hra světla a stínu,“ přibližuje starou techniku Achrer. Z každého fotogramu vyrobí jen šest kopií, ale i ty se od sebe v detailech liší.

Pomohla armáda

Některá díla jsou velmi rozměrná. Přeprava do Ameriky proto nebyla snadná. Plány ohrozily rostoucí ceny zaoceánské přepravy. Situaci nakonec pomohly vyřešit vzdušné síly české armády. „Letadlo, které letělo pro výpravu českých speciálních jednotek, které ve Spojených státech cvičily, část nákladu odvezlo,“ potvrdil Lukáš Přibyl z velvyslanectví České republiky ve Washingtonu.

Výstava skončí v srpnu. K vidění je nejen uvnitř muzea, ale zaznamenají ji i kolemjdoucí. Světlo zevnitř budovy v noci prosvětluje velkoformátové fólie vytvořené podle obrazů na míru proskleným stěnám budovy. Achrer zde tři měsíce před začátkem výstavy vše na milimetr přesně vyměřoval. Představit svou tvorbu by se do Spojených států ještě rád vrátil. Doufá, že aktuální instalace mu otevře dveře do dalších amerických galerií.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
před 9 hhodinami

Muse přepustili své jméno na sítích AI agentovi. Ironie, zní od fanoušků

Britská skupina Muse změnila názvy svých účtů na sociálních sítích. K čtyřpísmennému jménu přibylo slovo „band“. Důvodem je shoda jména kapely s názvem nového AI nástroje společnosti Meta. Část fanoušků nenechává bez komentáře ironii, že rockeři zpívající o úzkostech z rostoucího vlivu technologií ustoupili technologickému konglomerátu.
před 23 hhodinami

Hrad vystaví korunovační klenoty a připomene Habsburky na českém trůně

Pražský hrad opět veřejnosti zpřístupní české korunovační klenoty. A to v rámci výstavy, která sleduje osud těchto symbolů české státnosti počínaje nástupem Habsburků na český trůn před pěti sty lety.
včera v 14:23

V Benátkách uvedli film Naza o zabíjení Palestinců v Gaze

Na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru očekávaný dokumentární film Naza o válce v Pásmu Gazy od izraelských tvůrců Juvala Abrahama a Rachel Szorové. Tvůrci na tiskové konferenci řekli, že chtěli ukázat, jak zevnitř vypadá izraelský systém zabíjení Palestinců. Ve filmu anonymně vystupují izraelští vojáci a příslušníci tajných služeb, kteří popisují plánování vojenských operací v Pásmu Gazy včetně toho, jak se počítá s civilními oběťmi, napsala agentura Reuters.
včera v 10:32

Závišův kříž vydal další tajemství. Vědci objevili druhou relikvii

Vědci při novém průzkumu Závišova kříže z vyšebrodského kláštera objevili další relikvii. Jde o část dřeva, která se podle badatelů po staletí dotýkala hlavní relikvie – údajného úlomku kříže, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus. Výzkum zároveň přinesl nové poznatky o drahokamech i dalších relikviích ukrytých uvnitř památky.
10. 9. 2026

Goethe ano, Bauhaus ne. AfD si může vyzkoušet vlasteneckou kulturu v praxi

Po vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku zaznívají od zástupců německé kulturní sféry obavy, jaké důsledky bude mít volební výsledek pro kulturu. Tím spíš, že AfD má silnou podporu i celostátně. Strana považovaná německou tajnou službou za prokazatelně pravicově extremistickou se netají tím, že upřednostňuje „vlasteneckou kulturní politiku“.
10. 9. 2026

Nebezpečné vztahy ve Slováckém divadle si zahrávají s city

Slovácké divadlo rozehrává milostné intriky francouzské aristokracie. Do repertoáru poprvé zařadilo Nebezpečné vztahy. Inscenace vychází z románu z osmnáctého století, který se dočkal řady divadelních i filmových zpracování.
9. 9. 2026

VideoBydžovská předvede Tango v Činoherním klubu

Herečka Zuzana Bydžovská se vrací do Činoherního klubu. Pražská scéna s ní v premiéře uvedla inscenaci Tango, kterou v šedesátých letech napsal polský dramatik Sławomir Mrożek. Je to hra o rozpadlé rodině, ve které se střetávají tři generace. Každá představuje jiný světonázor a jiný postoj ke svobodě. Inscenaci z šedesátých let divadlo posunulo do nedaleké budoucnosti. Svobodomyslní rodiče revoltují, potomci touží po řádu a pravidlech. Tango možná začíná jako groteskní komedie, ale postupně se mění v drama.
8. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.