Jízda se smrtí, která stála za to. V Paříži vystavují Basquiata

Nahrávám video

V Paříži začala dlouho očekávaná retrospektiva amerického malíře Jeana-Michela Basquiata. Výstava v Nadaci Louise Vuittona chronologicky rekapituluje umělcovu krátkou, ale intenzivní kariéru. Některé z obrazů jsou v Evropě k vidění vůbec poprvé.

V pařížské galerii je vystaven i Basquiatův nejznámějí obraz Jízda se smrtí. Je posledním, který americký umělec namaloval krátce předtím, než  roce 1988 zemřel po předávkování drogami. Bylo mu sedmadvacet let.

„Jeho energie je neskutečná, jeho linie nenapodobitelná. Takové kombinace slov, koláže a asambláže nikdo jiný nedělal,“ upozorňuje na obraz kurátor výstavy Dieter Buchhart. Přátelé o Basquiatovi říkali, že je nejzvědavější člověk široko daleko. Všechno, co se dozvěděl, pak zaznamenával do svých obrazů. 

„Byl to šaman,“ shrnuje malířovu osobnost jeho přítel, módní návrhář a designér Jean-Charles de Castelbajac. Basquiat začal koncem sedmdesátých let s graffiti a jen krátce na to už spolupracoval s pop-artovým umělcem Andym Warholem.

V tvorbě ho ale inspirovaly i obrazy od Picassa, jazz nebo hip hop. Objevil se také ve videoklipu k písni Rapture od skupiny Blondie.  Zpěvačka této kapely koupila první Basquiatův obraz v přepočtu za čtyři tisíce korun. Zahrál si i sám sebe v komedii New York Beat Movie, která zachyccuje jeden den v jeho životě.

V tvorbě se odkazoval k uměleckým osobnostem od Homéra po Malcolma X. Černošský umělec oslavoval i ikony černošské kultury, třeba boxerského šampiona Mohameda Aliho nebo jazzmana Milese Davise. 

Basquiat vždy kritizoval komerční úspěch, nakonec se sám stal jeho součástí. Platil horentní sumy za značkové obleky, hotely i víno. Během své osmileté umělecké kariéry ale dosáhl úspěchu, jaký se jinému černošskému výtvarníkovi do té doby nepodařil.

Pařížská galerie jeho tvorbu připomíná do 14. ledna příštího roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

V Praze se konala konference k poctě laureátky Ceny Václava Havla

V Praze se ve středu konala čtrnáctá mezinárodní konference k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva. Laureátkou za rok 2026 je íránská právnička Nasrín Sotudíová. Ta zastupovala aktivisty, novináře, příslušníky menšin i děti ohrožené trestem smrti a zároveň se zasazovala o zrušení povinného nošení hidžábu či trestu smrti. Sotudíová byla opakovaně zatčena a strávila roky ve vězení. Konference, jejímž tématem je Váha slova, nabídla právě příběhy laureátů, kteří byli vězněni, stejně jako příspěvky fundovaných odborníků. Vedle Sotudíové se akce zúčastnili například ruský učitel a autor dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi Pavel Talankin nebo běloruská opoziční politička Maryja Kalesnikavová.
před 5 hhodinami

Nedokončené stavby dokládají „opuštěnou“ budoucnost

Nedokončené nebo opuštěné stavby nejsou jen připomínkou minulosti. Mohou ukazovat také budoucnost, která se nikdy neuskutečnila. Právě na takzvanou „opuštěnou budoucnost“ se zaměřuje nová výstava v Galerii Hraničář v Ústí nad Labem.
před 12 hhodinami

Estonští herci varují před změnami GDPR, podle nich nahrávají AI

Estonský svaz herců se obává, že navrhované změny unijního obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) by umělé inteligenci usnadnily využívání hlasů a podoby herců. Šéf Estonského svazu herců Reimo Sagor uvedl, že navrhované změny by výrazně oslabily ochranu osobních údajů a otevřely cestu k nekontrolovanému trénování umělé inteligence na hereckých výkonech.
včera v 16:04‌‌

O literatuře se bavit nechtěl, vzpomíná na Seiferta vnučka. Básníka připomene dokument

Byl národním umělcem i jedním z prvních signatářů Charty 77 a zůstává jediným českým držitelem Nobelovy ceny za literaturu. Od narození Jaroslava Seiferta uplynulo 23. září sto dvacet pět let. V lednu příštího roku se do kin dostane první celovečerní dokument o tomto básníkovi. Snímek s názvem Jaroslav Seifert v rytmu bezčasí už zveřejnil upoutávku.
včeraAktualizovánovčera v 15:28‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.