Praha – Iggy Pop je módní ikona, a to strávil většinu života polonahý. Punkoví Sex Pistols nebyli zrovna skvělí muzikanti, ale jejich image a grafika funguje dodnes. A jak je to s českými interprety? Vizuální kulturu české klubové scény mapuje svého druhu první kniha nazvaná Zde jsou psi. Název parafrázuje nápis „zde jsou lvi“, kterým staří Římané označovali na mapách neprobádaná území. Do prozkoumání české scény se pustili Michal Nanoru a Martina Overstreet a objevili třicet performerů s osobitým stylem a způsobem prezentace.
„Měli jsme několik důvodů. Ten první je ten, který odkazuje k původnímu významu, to jest k bílým místům na mapách. Vizuální kultura je místo, které je nezmapované. Zároveň nám přišlo, že vizuální kultura české nezávislé scény není příliš vyvinutá nebo nemá na co navazovat. A místo lvů jsme dali psy, protože přeci jen nežijeme v divočině, takže tu neběhají lvi, ale spíše psi, kteří jsou poněkud pokornější,“ vysvětlil název publikace Nanoru.
"Ať už přijdete…
… ve vytahaném svetru nebo s čírem, pořád nějak vypadáte a to, jak vypadáte, má nějaký význam. A tvářit se, že to tak není, je nejen lhaní si do kapsy, ale také nevyužití určitého kanálu, který můžete použít." /Michal Nanoru/
Kniha Zde jsou psi se snaží nabourat mýtus, že styl je jen povrchní záležitost. "Česká scéna je specifická v tom, že image, styl i fanoušek jsou sprostá slova, která v dobré společnosti není dobré používat, protože to není image, za nás mluví naše hudba a texty," říká Martina Ovestreet, mimo jiné autorka dějin české writingu In Graffiti We Trust.
Spolu s publicistou Michalem Nanoru se proto zaměřili na estetiku interpretů – od elektra přes kytarovou, metal nebo rap až po undergroundovou legendu Plastic People –, kteří na vizuální kulturu v Česku nezapomínají. „Každý, kdo vyleze na pódium a hraje rokenrol nebo jakoukoli muziku, která je tendenční a moderní, tak předstírá, hraje někoho jiného, není civilní. Takže image k hudbě patří,“ domnívá se Karel Buriánek, frontman kapely Sunshine, kterou si kniha také vzala na mušku.
Vedle samotných muzikantů publikace nezapomíná ani na jejich fanoušky. Sleduje je při koncertech a některé pronásleduje až do jejich soukromí. „Je tu nebezpečí toho, že z fanouškovské základny se stanou stáda ovcí, což se v mnoha žánrech děje,“ upozorňuje raper a výtvarník Vladimír 518, který knihu Zde jsou psi pokřtil. „Nejde o to napodobit toho chlápka na pódiu, ale vzít si něco, co mi změní život,“ dodává.
Textově do knihy přispěla řada lidí, kteří se točí kolem výtvarné a hudební scény, například Josef Bolf, Krištof Kintera, Tomáš Turek nebo Tomáš Pospiszyl. Zde jsou psi je druhou publikací projektu Czech Originál Fashion, jehož součástí je i loni vydaná kniha představující mladé české návrháře a zachycující originální módu v praxi na lidech z ulice.
