Praha – Vůbec nejdražší polský dokument s názvem Hledal jsem vás zachycuje vztah tamních lidí ke krajanovi a jedinému slovanskému papeži Janu Pavlu II. Lze ho najít i na programu českých kin, tuzemským divákům přitom osvětluje dobu těsně po roce 1990, kdy sem začali přicházet polští kněží. V české katolické církvi jich je desetina.
Po více než čtyřech stoletích nebyla v případě Jana Pavla II. papežovou rodnou řečí italština. „Byl to člověk se zkušeností z takzvaného socialistického tábora, z toho, v čem my jsme žili,“ říká teolog Aleš Opatrný. „Papež pro mě byl otcem. Většinu mého života byl konstantou, vždycky přítomný,“ podotýká režisér snímku Jaroslaw Szmidt, jenž se narodil v roce, kdy se v Římě strhl pokřik: Papežem je Karol Wojtyla.
Polský dokumentární film věnovaný Janu Pavlu II. vznikal čtyři roky. Natáčen byl ve třinácti zemích na čtyřech kontinentech. Vedle unikátních archivních záběrů je film vystavěn na rozhovorech s padesáti osobnostmi vybranými z nejrůznějších prostředí. O polském papeži vyprávějí např. tenorista Placido Domingo, bývalý italský prezident Francesco Cossiga, módní návrhářka Luara Biagiotti, dalajlama, někdejší vatikánský mluvčí Joaquín Navarro Valls nebo bývalý polský prezident Lech Wałęsa.
Papež Jan Pavel II. byl známý jako osobnost tvůrčí a komunikativní, zároveň tradiční, ke zklamání těch, kdo by chtěli vidět kněžské svěcení žen nebo změnu postoje k antikoncepci. Ve funkci se mu podařilo pozvednout málem zaniklou prestiž svého úřadu.
Odhadem každý desátý katolický kněz v Česku je právě z Polska. Jedním z nich je i Adam Lodek, jenž působí v pražské čtvrti Stodůlky, tedy v místě, o kterém v 90. letech panovaly obavy, že se změní v anonymní a násilnické sídliště. I právě díky němu je zde situace příznivější. „Snažím se poukázat, aby Češi byli hrdí na sebe, na svou minulost, na své dějiny,“ dodává.
