Hanzlíka jsem k účasti v dokumentu musel přesvědčovat, říká režisér Polesný

Nahrávám video

Herec Jaromír Hanzlík oslaví ve čtvrtek pětasedmdesáté narozeniny. Nemá rád publicitu a většinou nedává rozhovory, přesto ho režisér Viktor Polesný přesvědčil k účasti na dokumentu Léta s Jaromírem Hanzlíkem, který je nyní k vidění v iVysílání. Podle režiséra je herec, který na vrcholu kariéry zmizel ze scény, sice uzavřený, ale má velký smysl pro humor.

V osmnácti Hanzlík nastoupil do Divadla na Vinohradech, instituce, jejímž srdcem prý byla rekvizitárna. Podle Polesného, který tam dělal kulisáka, byl už tehdy Hanzlík charismatickým hercem.

„Nevím, čím to bylo, ale byl technicky neobyčejně zdatný herec. Za druhé měl obrovskou intuici, za třetí měl charisma i hereckou inteligenci. Byl najednou typ, jaký tady dlouho předtím nebyl. A nevím, jestli bude,“ říká Polesný.

Podle Polesného provází herce celý život role Hamleta, ačkoliv Hanzlík sám má prý nejvíce rád Cyrana z Bergeracu. Po revoluci však divadlo po třiceti letech opustil. „Není pravda, že se Hanzlík neuměl přeorientovat do starších charakterů. Uměl to. Uměl by to i dál. Přišel by král Lear a přišly by prostě jiné velké role pro starší herce. Já si myslím, že se mu nechtělo, že byl vyčerpaný,“ myslí si Polesný.

Hercova uzavřenost

V dokumentu se otevírá i Hanzlíkův soukromý život. Mluví v něm například jeho syn David či herečka Tereza Brodská, dcera Hanzlíkovy bývalé partnerky Jany Brejchové.

Podle Polesného formoval samotného Hanzlíka režisér Jaroslav Dudek, známý svojí přísností, přesností a systematičností. „Jaromír Hanzlík je vlastně dost uzavřený. On je veselý, má velký smysl pro humor, ale k sobě dovnitř nerad pouští,“ sděluje.

K účasti na dokumentu ho musel režisér přesvědčovat – herec je známý svojí mediální zdrženlivostí a chtěl si vystačit jen s archivními záběry a rozhovory s pamětníky. „To bylo mnoho rozhovorů, než pochopil, že tam být prostě musí, že to bez něj nejde. Lidé jsou zvědaví na Jaromíra Hanzlíka. Navíc on je výborný vypravěč. A pěkně vypadá, tak proč by tam nebyl?“ doplňuje Polesný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
před 5 hhodinami

Muse přepustili své jméno na sítích AI agentovi. Ironie, zní od fanoušků

Britská skupina Muse změnila názvy svých účtů na sociálních sítích. K čtyřpísmennému jménu přibylo slovo „band“. Důvodem je shoda jména kapely s názvem nového AI nástroje společnosti Meta. Část fanoušků nenechává bez komentáře ironii, že rockeři zpívající o úzkostech z rostoucího vlivu technologií ustoupili technologickému konglomerátu.
před 19 hhodinami

Hrad vystaví korunovační klenoty a připomene Habsburky na českém trůně

Pražský hrad opět veřejnosti zpřístupní české korunovační klenoty. A to v rámci výstavy, která sleduje osud těchto symbolů české státnosti počínaje nástupem Habsburků na český trůn před pěti sty lety.
před 21 hhodinami

V Benátkách uvedli film Naza o zabíjení Palestinců v Gaze

Na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru očekávaný dokumentární film Naza o válce v Pásmu Gazy od izraelských tvůrců Juvala Abrahama a Rachel Szorové. Tvůrci na tiskové konferenci řekli, že chtěli ukázat, jak zevnitř vypadá izraelský systém zabíjení Palestinců. Ve filmu anonymně vystupují izraelští vojáci a příslušníci tajných služeb, kteří popisují plánování vojenských operací v Pásmu Gazy včetně toho, jak se počítá s civilními oběťmi, napsala agentura Reuters.
včera v 10:32

Závišův kříž vydal další tajemství. Vědci objevili druhou relikvii

Vědci při novém průzkumu Závišova kříže z vyšebrodského kláštera objevili další relikvii. Jde o část dřeva, která se podle badatelů po staletí dotýkala hlavní relikvie – údajného úlomku kříže, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus. Výzkum zároveň přinesl nové poznatky o drahokamech i dalších relikviích ukrytých uvnitř památky.
10. 9. 2026

Goethe ano, Bauhaus ne. AfD si může vyzkoušet vlasteneckou kulturu v praxi

Po vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku zaznívají od zástupců německé kulturní sféry obavy, jaké důsledky bude mít volební výsledek pro kulturu. Tím spíš, že AfD má silnou podporu i celostátně. Strana považovaná německou tajnou službou za prokazatelně pravicově extremistickou se netají tím, že upřednostňuje „vlasteneckou kulturní politiku“.
10. 9. 2026

Nebezpečné vztahy ve Slováckém divadle si zahrávají s city

Slovácké divadlo rozehrává milostné intriky francouzské aristokracie. Do repertoáru poprvé zařadilo Nebezpečné vztahy. Inscenace vychází z románu z osmnáctého století, který se dočkal řady divadelních i filmových zpracování.
9. 9. 2026

VideoBydžovská předvede Tango v Činoherním klubu

Herečka Zuzana Bydžovská se vrací do Činoherního klubu. Pražská scéna s ní v premiéře uvedla inscenaci Tango, kterou v šedesátých letech napsal polský dramatik Sławomir Mrożek. Je to hra o rozpadlé rodině, ve které se střetávají tři generace. Každá představuje jiný světonázor a jiný postoj ke svobodě. Inscenaci z šedesátých let divadlo posunulo do nedaleké budoucnosti. Svobodomyslní rodiče revoltují, potomci touží po řádu a pravidlech. Tango možná začíná jako groteskní komedie, ale postupně se mění v drama.
8. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.