Natáčení musí probíhat na místě děje, zvuk a obraz se nesmí nahrávat odděleně, kamera se vždycky drží v ruce. Tři z deseti bodů Slibu čistoty, který v roce 1995 složili dánští režiséři Lars von Trier a Thomas Vinterberg. Později se k nim přidali i další filmaři. Hnutí Dogma 95 slaví dvacet let. Jeho cílem bylo - a možná stále je - vrátit filmu jeho pravdivost, původnost a autenticitu.
Prvním výkopem naštvaných dánských filmařů byla Rodinná oslava (1998). Žádný make-up, hudba ani rekvizity; obraz je barevný, bez použití filtrů, v titulcích chybí jméno režiséra Thomase Vinterberga. Příběh psychologického dramatu se odehrává tady a teď.
Ve stejný rok spolkli hořkou pilulku puritánských pravidel i Trierovi Idioti, skupinka intelektuálů, kteří si hrají na různým způsobem postižené lidi a provokují tak okolí. Oba tvůrci desatero hned zkraje porušili, přesto manifestem získali pro malé Dánsko velkou slávu.
„Dogma 95 je způsob, jak se osvobodit od technické závislosti na všech těch drahých jeřábech, filtrech a světlometech. V tom Ameriku my Evropané nemůžeme předběhnout, musíme hledat jinou cestu,“ prohlásil třetí ze zakladatelů hnutí Soren Kragh-Jacobsen. Přispěl filmem Mifune, který na dánském venkově svedl dohromady dost nesourodé osazenstvo.
Postupně se přidávali signatáři z celého světa. Dogma snímky rostly v Americe, Chile, Španělsku, Itálii nebo Koreji jako houby po dánském dešti. Když filmy splnily podmínky, získaly speciální certifikát. „Sám Vinterberg říká, že manifest napsali během tři čtvtě hodiny a prezentovali ho jako takovou legrácku. Myslím, že od začtáku nikdo nečekal, že se bude brát jako nějaký kánon,“ domnívá se filmový publicista Vojtěch Rynda.
Thomas Vinterberg už v roce 1999 prohlásil, že Dogma 95 je mrtvé. Přesto si ho - často jako svůj debut - vyzkoušely desítky režisérů. Poskytlo jim potřebnou ledovou sprchu, aby se vrátili k samotným základům filmu. „Dogma 95 vzniklo jako reakce na určitou tendenci v kinematografii, speciální efekty a podobně. Lidé dnes díky moderním technologiím natáčejí filmy, které pravidla Dogmatu nevědomky splňují,“ domnívá se Rynda.
Manifest DOGMA 95:
- Natáčení musí probíhat v reálu, na místě děje. Dovážení rekvizit není přípustné. (Pokud je nějaká rekvizita nezbytná pro příběh, musí být zvoleno takové místo natáčení, kde se rekvizita nachází.)
- Zvuk a obraz nesmí být nahrávány odděleně. (Smí být použita pouze ta hudba, která hraje v natáčené scéně.)
- Kamera musí být držena v ruce. Je povolen jakýkoli pohyb nebo nehybnost dosažitelná v ruce. (Film se nesmí odehrávat tam, kde stojí kamera; kamera musí natáčet tam, kde se odehrává film.)
- Film musí být barevný. Speciální osvětlení je nepřípustné. (Pokud nedostatek světla nedovoluje natáčet, je třeba scénu vypustit nebo na kameru připevnit jednu lampu.)
- Optické efekty a filtry jsou zakázány.
- Film nesmí obsahovat povrchní akci. (Vraždy, zbraně apod. se nesmí vyskytovat.)
- Časový a geografický posun je zakázán. (Film se odehrává tady a teď.)
- Béčkové filmy nejsou přípustné.
- Formát filmu musí být Academy 35mm, s poměrem stran 1,37:1 (tj. ne širokoúhlým). (Tento požadavek byl později zmírněn pouze na finální kopii, aby umožnil i nízkorozpočtové produkce.)
- Režisér nesmí být uveden v titulcích.
zdroj: wikipedie
