Dobrý a ještě lepší František Nepil

Praha - František Nepil (1929-1995), posláním vypravěč, autor řady pohádek, by se dnes dožil osmdesáti let. V pořadu Před polednem na něho zavzpomínala jeho žena Zdena Nepilová. "František byl úžasný kliďas a člověk, se kterým se dalo vždycky vyjít," řekla mimo jiné o svém muži. Nepilovy knihy byly určeny pro děti i pro dospělé. Nejvíce se ale do pamětí lidí zapsal rozhlasovou relací Dobré a ještě lepší jitro. "Čas, kdy jsme se zastavili s Františkem Nepilem, byl časem dobrým a požehnaným," prohlásil o něm jednou Miroslav Horníček.

K Horníčkům prý jezdil prořezávat stromy, oni zas na oplátku jezdili k Nepilům. „Měli jsme takovou obývací zahradu s několika sezeními, kde sedávali naši hosté,“ prozradila Zdena Nepilová. Její muž byl vášnivý chalupář, zahrádkář a také cestovatel.

Tak trochu Hamingway…

S Miroslavem Horníčkem a také s Janem Werichem se seznámil, když začal pracovat jako reklamní textař. V agentuře Merkur působil více než dvacet let, devět let z toho psal texty pro rozhlasovou propagační relaci ve stylu forbín Wericha a Horníčka. Ti mu jeho relace četli. „Psaní pro ně bylo pro Františka, jak říkal, vysokou školou,“ uvedla Zdena Nepilová.

Kdybych měl říci, čím je František Nepil, řekl bych, že vypravěčem. A to je vzácné, protože vypravěčů ubývá. Kdyby v nějaké zemi ubývalo hlíny, mizeli by hrnčíři a vypravěčů ubývá po celém světě proto, že mizí posluchači. Ono totiž vyprávět je těžké, skoro tak těžké jako naslouchat. František Nepil je rozený vypravěč, ne snad povoláním, ale posláním. Když se ozve jeho hlas, zabrání to člověku spěchat. A teprve potom pochopíme, že jsme vlastně nikam nespěchali a čas, kdy jsme se zastavili s Františkem Nepilem, byl časem dobrým a požehnaným. /Miroslav Horníček/

V roce 1968 odešel z propagace do Českého rozhlasu, protože prý „každý propagační textař si o sobě myslí, že je tak trochu Hemingway“. S rozhlasovou redakcí se rozhloučil po čtyřech letech, ale nadále s ní spolupracoval. Oblíbené byly především jeho fejetony Dobré a ještě lepší jitro. Ještě před odchodem z rozhlasu na volnou spisovatelskou nohu publikoval své povídky, fejetony a pohádky v časopise Plamen nebo v Literárních novinách.

Knihy pro děti i dospělé

K jeho pohádkovým knížkám patří například Makový mužíček, Polní žínka Evelýnka, Naschválníčci či Štuclinka a Zachumlánek. Psal i laskavé a hravé knihy určené dospělým - Jak se dělá chalupa nebo Střevíce z lýčí.

Velké štěstí měl na ilustrátory knížek. Svými ilustracemi Nepilova slova doprovodil například Adolf Born nebo Miloslav Jágr. "S tím se seznámil František zcela náhodně. Boris Jachnin, který tehdy pracoval v nakladatelství v Českých Budějovicích jako redaktor, navrhl, aby ilustroval jeho knížku Pohádky z pekelce. Tak proběhlo jejich první setkání, padli si do oka a sympatie trvaly celý život," vypráví Nepilova žena.

  • František Nepil zdroj: Týdeník rozhlas http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/673/67264.jpg
  • Večerníček Štuclinka a Zachumlánek autor: ČT, zdroj: ČT http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/673/67269.jpg
  • Knihy Františka Nepila autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/673/67271.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Klempíř odmítl kritiku změn u dotací ze strany profesních asociací

Několik profesních organizací v kultuře kritizovalo změny podmínek dotačních řízení ministerstva kultury. Poukázaly na několik nových ustanovení, která v nich vyvolávají obavy o svobodu tvorby. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) odmítl, že cílem úprav je cenzura či omezování svobody umělecké tvorby. Asociacím vadí i očekávané personální změny v dotačních komisích ministerstva kultury, plyne z jejich vyjádření. Klempíře za údajné zavádění cenzury kritizovali také Piráti.
před 15 mminutami

Kvíz: Medvídkovi Pú je sto. Co si o něm pamatujete?

Přesně před stoletím, 14. října 1926, vydal britský spisovatel A. A. Milne první knížku o Medvídkovi Pú, inspirován hračkami svého syna. Za dva roky následovalo pokračování. Že hlavní hrdina si rád dá „něco menšího“, nejlépe med, je všeobecně známo. Ale co si ještě pamatujete z příběhů Púa, Kryštůfka Robina a dalších přátel ze Stokorcového lesa? Ověřte si v kvízu, jak pozorný jste byli čtenář nebo divák animovaných adaptací.
před 7 hhodinami

Ministerstvo kultury přehodnocuje podmínky spolupráce s kulturními subjekty

Ministerstvo kultury chce přehodnotit rozsah a podmínky spolupráce s kulturními subjekty, týká se to mimo jiné karlovarského filmového festivalu nebo Pražského jara. Cílem je podle resortu zajistit, aby účelnost a přínosy spolupráce odpovídaly prioritám nové Státní kulturní politiky pro roky 2026 až 2029.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Terra Incognita ukazuje, jak míry a média ovlivňují pohled na svět

Jak mediální a měřicí technologie ovlivňují naše vnímání světa a vztah k němu, se stalo hlavním tématem výstavy Terra Incognita v pražském Domě fotografie. K vidění jsou filmové eseje i prostorové instalace.
před 22 hhodinami

VideoDlouhý, Široký a Bystrozraký se potkali v Plzni

Plzeňské divadlo Alfa vstoupilo do své jubilejní, šedesáté sezony s novým vedením. Umělecký šéf Šimon Spišák režíroval hned první premiéru, kterou je tradiční pohádka Karla Jaromíra Erbena Dlouhý, Široký a Bystrozraký v částečně loutkovém nastudování.
před 23 hhodinami

Lněnička a Isteník točí film o věčně rozhádaných bratrech

Režisér Tomáš Pavlíček natáčí hořkou komedii s názvem Pořezat pár větví. Po filmech Chata na prodej nebo Přišla v noci se pustil do dalšího snímku o rodinných vztazích. Vzniká v koprodukci České televize.
včera v 14:43‌‌

Generace Z utrácí za umění více než jakákoliv jiná

Bohatí příslušníci generace Z utratili loni a v první polovině letošního roku průměrně za výtvarná díla více než jakákoli jiná generace. Ukázal to průzkum veletrhu umění Art Basel a švýcarské banky UBS. Nejmladší generace dospělých tak předstihla i zástupce z generace, která přicházela na svět po druhé světové válce a tomuto trhu předtím dlouho dominovala.
včera v 12:29‌‌

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
včera v 09:31‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.