Praha - Představit taneční filmy jako svébytná umělecká díla, která nejsou pouze záznamem inscenace, chce první ročník Festivalu tanečních filmů. Přehlídka potrvá ode dneška do neděle v pražském kině Světozor. Pořadatelé vybrali několik filmů slavných choreografů a souborů, dnešní zahájení bude patřit vzpomínce na nedávno zesnulou německou choreografku Pinu Bauschovou.
Na programu budou také filmy vlámského souboru Ultima Vez, který o pár dnů později (19.-21. 11.) uvede v Divadle Archa svoji nejnovější inscenaci nieuwZwart. Na plátně nebudou chybět ani britští DV8 Physical Theatre či choreografie Williama Forsytha.
Při úvodním večeru festivalu připomenou Bauschovou vedle dvou filmů i německý taneční historik Norbert Servos a její dlouholetý blízký spolupracovník, Čech Jan Minařík. Bauschová a její Tanztheater Wuppertal změnila směr současného tance, vytvořila originální pohybový jazyk, vzdálený klasickému baletu.
Fenomén tanečních filmů se obvykle označuje jako dance for camera, někdy se užívají i termíny videodance, screendance, dance film či cinedance. Klade důraz na uměleckou kompozici pohybu v rámci díla, pohyb je primárním výrazovým elementem a nositelem komunikace. Často se mylně za videodance označují dokumentární filmy, záznamy živých představení či publicistické formáty jako profily umělců nebo skupin.
Velcí světoví choreografové sahají k filmovému zpracování svých děl ve formátu dance for camera poměrně často. Důvody nejsou zdaleka jen dokumentaristické, přepracováním pro objektiv kamery vznikne prakticky nová choreografie, s přidanou hodnotou navazující na původní kvality a rozměry jevištního díla. Ve světě je v současnosti více než 150 filmových festivalů zaměřených na tento druh tvorby. V Čechách pravidelně novinky uvádí festival Zlatá Praha, který dance for camera zařazuje jako zvláštní soutěžní kategorii.
