Praha - Šestice umělců, které spojují koláže, se setkala v pražské Galerii Smečky. Vrcholem výstavy nazvané Cykly je soubor Dvanáct ročních období Jiřího Koláře. V Česku je vystaven vůbec poprvé.
Období pochází z 80. let, z Kolářova pařížského období. Soubor znázorňuje všechny měsíce roku na dvanácti kolážovaných deskách - do března Kolář zakomponoval dámské střevíčky, do října jablka, prosinec ztvárnil jako postavy oděné do natrhaných vět. Každý z měsíců nese výtvarníkův typický rukopis - slovo propojené s obrazem.
Kolář, který byl také básníkem, sám říkal, že neumí poezií zpostředkovat to, co touží vyjádřit. „Došel k závěru, že slovo a jeho význam se rozpadlo. Přešel k vizuální poezii na rozhraní mezi poezií a výtvarným projevem,“ vysvětlil kurátor výstavy Jiří Machalický.
I v kolážích o generaci mladšího Pavla Holeky k sobě mají slova a obrazy blízko. V cyklu Hebrejská abeceda (2010 vyšel i knižně) hledá příběhy jednotlivých písmen. Ještě dál zachází experimentální filmař Jan Švankmajer. Stejně jako na plátně i ve svých kolorovaných leptech spojuje absurditu s humorem. Jeho Přírodopis z roku 1973 plný bizarních tvarů podivných mystických zvířat je toho důkazem. „Vychází ze surrealismu, ostatně jako velká část jeho díla,“ poznamenal Machalický. „Zajímavé jsou desky tohoto cyklu, které jsou vytvořeny z lastur a mušlí a tím trochu připomínají kabinety kuriozit například z rudolfinských sbírek.“
Cykly ve Smečkách představují ještě čenobílé koláže Libora Fáry Relax z roku 1983, tvořené fragmenty fotografií ženských těl, strukturálně laděné trhané koláže sochaře Jana Koblasy nazvané Panatomie (1961). Doprovázejí je vtipné, drobné trojrozměrné řezané kolážované objekty Michala Šandy z 90. let – z volného souboru Romilly a jeho další objekty s latinskými texty z cyklu Arcta z roku 2012 a v prostoru zavěšený soubor In caelis z roku 2010. Všechna díla budou v galerii vystavena do 24. listopadu.
