Praha – Dnes dvacátého prvního prosince 2012 má podle spekulací založených na mayském kalendáři nastat konec světa. Odborníci napříč obory se domnívají, že není důvod k panice, život neskončí, nepřijde žádná fatální katastrofa. Někteří nicméně připouští, že naši civilizaci očekává transformace a konec kalendáře je toho připomínkou. V poslední době proto vyšlo několik českých odborných publikací, které se mohou stát příručkou či teoretickým manuálem k fenoménu roku 2012 či „konci světa“.
Egyptolog Miroslav Bárta připravil publikaci Kolaps a regenerace: Cesty civilizací a kultur s podtitulem Minulost, současnost a budoucnost komplexních společností. „Společnost se nachází v hlubokém transformačním období,“ domnívá se egyptolog. Kniha shromažďuje názory desítek humanitních vědců, přírodovědců i ekonomů na pojem „kolaps“.
Autoři analyzují krizové momenty v dějinách velkých civilizací a říší. „Nikdy se civilizacím nepodařilo transformovat zevnitř. Na druhou stranu naše civilizace je ve zcela jiné pozici. Nemá obdoby s těmi, co existovaly před námi,“ připomíná Bárta. Žijeme totiž v první civilizaci, která se dlouhodobě zabývá tím, jak se jiné společnosti v minulosti vyvíjely. V tom je podle Bárty strategický především význam archeologie a historie.
Filozofie, sociologie a praktický život
Zásadní užitečnost humanitních věd zdůrazňuje i druhý sborník k tématu konce světa, který uspořádal známý geolog a popularizátor vědy Václav Cílek. Tři svíce za budoucnost aneb Návody a nápady jak přežít konec světa jsou podle něj přímo jakousi příručkou ke konci světa a k transformaci společnosti.
Na knize kromě Cílka spolupracovala řada výrazných myslitelů, kteří se zabývají vyhlídkami na život v dočasném chaosu, mimo jiné Dana Drábová, Jan Keller, Erazim Kohák či Jan Sokol. Příspěvky rozebírají scénář kolapsu západní či globální civilizace, následného chaosu i nevyhnutelné regenerace.
Název Tři svíce odpovídá třem základním okruhům, které kniha zahrnuje: tedy filosofii, sociologii a praktický život. Kromě konkrétních návodů, jak skladovat potraviny a co pěstovat na zahrádce, kniha obsahuje úvahy o klíčovém významu filosofie dějin, náboženství a psychologie pro přežití společnosti.
Potopa materialismu
Letos dále vyšla elektronická reedice knihy etnografa Miloslava Stingla s názvem 2012 aneb Mayové, jejich civilizace a zánik světa. Připomíná v ní údaje z jednoho mayského kodexu, kde se píše, že konec světa bude ve znamení vody. Což se dá přirovnat k potopě obrovských rozměrů. Stingl si však také nemyslí, že 21. prosince svět zanikne.
Možná dojde k význačnému astronomickému úkazu, který Mayové dokázali díky svým fantastickým astronomickým znalostem na den přesně vypočítat, uvažuje Stingl. „Nemusí dojít ke katastrofě, možná jen k mravní a duchovní obrodě světa.“ Proto by si podle něj měl každý „uklidit“ sám v sobě a stát se lepším.
Mayové měří čas v cyklech zvaných baktuny, kdy každý z nich odpovídá časovému úseku v délce zhruba 394 let. V pořadí 13. baktun končí podle některých výpočtů kolem letošního 21. prosince a třináctku Mayové považovali za svaté číslo. Nyní, 21. prosince skončí jeden z cyklů, baktun, který byl nazván obdobím „triumfu materialismu“. Takže jedna z teorií tvrdí, že začne nadvláda věcí duchovních.
Rovnováha obou světů
Problému duchovní transformace se věnuje také kniha religionistky Zuzany Marie Kostičové 2012: Mayský kalendář, transformace vědomí, dva světy a rovnováha. Ta se zaměřila na fenomén roku 2012 ve spojení s hnutím new age, hledáním transformace a nové spirituality a symbolickým významem, který má mayská kultura pro současnou civilizaci.
Tématem je nastolení rovnováhy mezi dvěma světy. Na jedné straně svět řádu, kde vládne technika, a na druhé svět mytického chaosu a přirozené spirituality. Žádoucí je rovnováha obou světů, přičemž transformace je spojena s úpadkem křesťanství, sekularizací a opětovným návratem náboženství, které nebude založeno na jednoduchém vítězství dobra, jako tomu bylo v křesťanství, ale na rovnováze dvou protikladných principů.
Smrt neznamená konec
Katolická církev na spekulace o konci světa oficiálně odpověděla ústy šéfa vatikánské astronomické observatoře Josého Gabriela Funese, který napsal, že proroctví založené na výkladu mayského kalendáře se neopírá o žádné vědecké důkazy. Jezuita Funes nicméně křesťanům připomněl, že jejich víra je založena na tom, že „smrt neznamená konec“. Tak i čtyři výše představené knihy připuští možnost kolapsu nebo duchovní krize, důraz však kladou na následnou transformaci a regeneraci světa.
