Praha - Psal se 15. únor 1925 a v salonku pražské kavárny Louvre bylo založeno České centrum PEN klubu. Vznik jednoho z prvních zahraničních center Mezinárodního PEN klubu, založeného roku 1921 ve Velké Británii, inicioval Karel Čapek a stal se pro nastávajících sedm let i českým předsedou. V současné době existuje 145 center ve 104 zemích, sdružujících kolem 20 tisíc tvůrců; usilují zejména o svobodu vyjadřování, svobodu slova a svobodný život člověka.
Za svobodu slova ve své zemi bojoval Československý PEN klub poprvé v roce 1938. Ve stejném roce byla jeho činnost ukončena. Prakticky pak neexistoval ani v letech komunistické totality. „Všechny podobné organizace byly zakázány, ale PEN klub jako mezinárodní organizace s centrem v Londýně nemohl být zakázán, pouze mu nebyla umožněna činnost. Proto dostal z Londýna status tzv. spícího centra,“ vysvětluje spisovatel Ivan Klíma, jeden ze členů Českého PEN klubu a držitel Ceny Karla Čapka, udělované právě PEN klubem.
K nejvýznamnějším současným aktivitám Českého PEN klubu patří podpora vězněných a pronásledovaných spisovatelů ve světě. „Jen vracíme to, co jsme dostávali ze světa, když byl útlak tady,“ řekl bývalý předseda české organizace a spisovatel Jiří Stránský. Připomněl, že například Václav Havel, Ludvík Vaculík či Eva Kantůrková se v době svého věznění stali členy různých zahraničních PEN klubů a ty pak nutily své velvyslance (v tehdejším Československu), aby se osudy těchto lidí zabývali. Další podpora má formu psaní dopisů vládám v nesvobodných zemích. I v totalitních režimech desítky dopisů od světových osobností mají někdy tak velkou váhu, že věznění spisovatelé bývají propuštěni, dodal Ivan Klíma.
Mezinárodní PEN klub vznikl v roce 1921 ve Velké Británii z iniciativy spisovatelky Catherine Amy Dawson-Scottové jako společenství básníků (Poets), publicistů (Essayists) a spisovatelů (Novelists). PEN klub navazoval na tradice anglických klubů, jejichž členové se scházeli a debatovali při večeřích. Jeho prvním českým členem se stal v roce 1923 Alois Jirásek.
V létě roku 1989 se podařilo skupině spisovatelů činnost klubu oživit, po mnoha letech byli přijati noví členové a předsedou byl zvolen spisovatel Jiří Mucha. Následující rok vedení převzal Ivan Klíma, kterého po dvou letech vystřídal Jiří Stránský. Čestným předsedou Českého PEN klubu je Václav Havel.
K nejnovějším projektům Českého PEN klubu patří Knihovnička, kde ve spojení s organizací Člověk v tísni vycházejí knížky autorů zakazovaných totalitními režimy. Po sbírkách kubánského a kurdského básníka plánuje Český PEN vydat korespondenci členů čínské Charty 08, která vznikla po inspiraci tuzemskou Chartou 77. Tyto knížky se Český PEN snaží distribuovat například přes česká centra do zahraničí, ale zejména je různými způsoby pašuje do zemí původu autora.
Od roku 1994 uděluje Český PEN každý sudý rok Cenu Karla Čapka za prozaické, dramatické nebo esejistické dílo českého autora. Při výběru nositele ceny porota přihlíží k tomu, zda laureát, v souladu s usilováním Karla Čapka, výrazně přispěl k prosazování demokratických a humanistických hodnot. Mezi jeho dosavadními laureáty jsou Adolf Branald, Günter Grass a Philip Roth, Arnošt Lustig, Josef Topol, Václav Havel a naposledy Ivan Klíma.
