Česko poskytne Ukrajincům mobilní Archu pro záchranu vzácných knih

Česká republika pomůže Ukrajině se zachováním tištěného kulturního dědictví. Prostřednictvím Národní knihovny poskytne ukrajinským knihovnám dvě mobilní pracoviště. První z nich vyjde na deset milionů korun, peníze na druhé chce knihovna získat ve veřejné sbírce. Projekt Archa je součástí programu Podpora ukrajinské kultury. Ruská armáda už na Ukrajině zničila stovky kulturních objektů.

Podle ministra kultury Martina Baxy (ODS) projekt Archa demonstruje české odhodlání podporovat ukrajinskou kulturu. „Není to jen reakce na dopady války, ale v případě Putinovy agrese vůči Ukrajině se jedná o reakci na zcela cílený útok proti ukrajinské kultuře jako takové. Archa je symbolem záchrany,“ uvedl. Do podpory projektu jsou vedle resortu kultury zapojeny také veřejné instituce a soukromé firmy. 

První mobilní pracoviště předá Národní knihovna do poloviny příštího roku. Sloužit bude k záchraně poškozených písemných památek, přičemž pomůže postupně na různých místech Ukrajiny podle potřeb tamních knižních institucí. „Mobilní pracoviště nabízí okamžité a cílené zásahy na daném místě. Okamžitá rychlost je velmi důležitá,“ uvedl generální ředitel Národní knihovny Tomáš Foltýn.

Součástí pracoviště budou například přístroje na průzkum fyzického stavu knihovních fondů, stanoviště vakuového balení knih poškozených vodou nebo stanoviště na očistu knih. Rovněž poskytne ochranné pomůcky, chemické látky či filtrační látky.

Podle Foltýna je součástí také záměr sdílet s Ukrajinci znalosti českých odborníků, a naopak od Ukrajinců posléze čerpat zkušenosti a informace o fungování pracoviště v terénu. Po skončení války na Ukrajině může knihovna mobilní zařízení půjčovat třeba při živelních katastrofách.

Digitalizaci děl podporuje sbírka

Druhé pracoviště má sloužit k digitalizaci děl, která jsou v pořádku, avšak hrozí jim zničení. Výroba je odhadována na dvanáct milionů korun. Na výrobu mohou lidé přispět ve sbírce organizované Nadačním fondem pro Ukrajinu.

„Od začátku totální agrese bylo poškozeno nebo zničeno sedmnáct set objektů kulturní infrastruktury. Rusko se snaží zničit ukrajinskou kulturu, útočí na památky, které nepředstavují vojenské cíle. Každý takový útok je genocidou ukrajinského lidu,“ uvedl rada pro politické otázky ukrajinské ambasády Jevhen Kuleša. Česku poděkoval za pomoc při ochraně kulturního dědictví. 

Projekty v programu Podpora ukrajinské kultury společně připravují česká a ukrajinská strana. Ministerstvo kultury například poslalo na Ukrajinu loni v květnu materiální pomoc na ochranu kulturních památek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

WP: Kennedyho centrum je na pokraji bankrotu

Kennedyho centrum pro múzická umění ve Washingtonu je na pokraji bankrotu a už v úterý by mohlo zavřít. Napsal to v neděli deník The Washington Post s odvoláním na vedení kulturního střediska, jehož vlastníkem je americká vláda.
před 42 mminutami

Dostojevského román Bílé noci se stal nečekanou senzací na TikToku

Marcelo Nogueira není příliš zběhlý v klasické literatuře, přesto se i tento sedmadvacetiletý brazilský knižní influencer nechal zlákat románem Fjodora Michajloviče Dostojevského Bílé noci – příběhem z 19. století o lásce a osamění, který se nyní stal nečekanou senzací na TikToku, napsala agentura AFP. Dostojevského příběh snílka, který se při procházce Petrohradem setká s mladou ženou, do níž se šíleně zamiluje, se tak v Brazílii stal bestsellerem téměř 180 let po svém vydání.
před 12 hhodinami

VideoInspiroval Hrabala i underground. Vycházejí poslední Sebrané spisy Ladislava Klímy

Spisovatel a filozof Ladislav Klíma inspiroval řadu dalších umělců, včetně Bohumila Hrabala nebo představitelů undergroundu. Před třiceti lety vyšel první díl jeho spisů v nákladu přes tisíc kusů. Poslední díl jeho Sebraných spisů vychází nyní. Obsahuje překlady dramat, Klímovy divadelní hry i dramata, která napsal spolu s Arnoštem Dvořákem. Například satiru Matěj Poctivý. Jde o kritiku prvorepublikové společnosti, která byla uvedena v Národním divadle v roce 1922. Stažená byla téměř ihned po premiéře. Klíma byl těžký kuřák a alkoholik, který zemřel v roce 1928 v devětačtyřiceti letech na tuberkulózu. Jeho teď už kompletně vydané spisy čítají téměř šest tisíc stran.
před 19 hhodinami

Zlatého lva získala v Benátkách Woman Unknown, porota ocenila dokument Naza

Hlavní cenu Zlatého lva na 83. ročníku mezinárodního filmového festivalu v Benátkách získalo v sobotu historické drama Woman Unknown (Neznámá žena) dánsko-egyptské režisérky Mayi el-Toukhyové. Zvláštní cenu poroty pak obdržel dokumentární film Naza izraelských novinářů Juvala Abrahama a Rachel Szorové, v němž několik bývalých i současných izraelských vojáků anonymně vypovídá o zabíjení palestinských civilistů ve válce v Pásmu Gazy.
12. 9. 2026Aktualizováno12. 9. 2026

Nejen Louvre. Ve Francii přibývá krádeží uměleckých děl

Francie se v poslední době potýká s loupením uměleckých děl, bilance za poslední rok činí deset vykradených muzeí. Naposledy zmizely dva obrazy impresionisty Pierra-Augusta Renoira, přičemž totožnost pachatelů ani osud vzácných pláten nejsou známé. Zloději v takovýchto případech většinou pracují na zakázku.
12. 9. 2026

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
12. 9. 2026

Muse přepustili své jméno na sítích AI agentovi. Ironie, zní od fanoušků

Britská skupina Muse změnila názvy svých účtů na sociálních sítích. K čtyřpísmennému jménu přibylo slovo „band“. Důvodem je shoda jména kapely s názvem nového AI nástroje společnosti Meta. Část fanoušků nenechává bez komentáře ironii, že rockeři zpívající o úzkostech z rostoucího vlivu technologií ustoupili technologickému konglomerátu.
11. 9. 2026

Hrad vystaví korunovační klenoty a připomene Habsburky na českém trůně

Pražský hrad opět veřejnosti zpřístupní české korunovační klenoty. A to v rámci výstavy, která sleduje osud těchto symbolů české státnosti počínaje nástupem Habsburků na český trůn před pěti sty lety.
11. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.