Baroko coby bestseller

Recenze - Zcela nové dílo, věnované barokní architektuře v Čechách, má přes svoji poměrně vysokou cenu (1200 Kč) a značný rozsah (takřka 800 stran) nečekaný úspěch mezi zájemci a čtenáři. Ten je důkazem, že se jedná o konstantně přitažlivé a vděčné téma; jako přidaná hodnota samozřejmě působí i kvalita a rozsah díla.

Publikace, její celý název zní Barokní architektura v Čechách, vznikla vlastně na popud dnes již zemřelého profesora Mojmíra Horyny, který svým zájmem o poměrně dlouho edičně opomíjené téma doslova infikoval hlavní autory celého díla. Ti vytvořili, jak je vidět z ohlasů, potřebnou práci zdárně doplňující doposud zveřejněná a citovaná bádání.

Pojali také celý projekt spíše jako sborník ucelených jednotlivých textů od celkem čtrnácti autorů, kteří se věnovali jednotlivým časovým obdobím barokní tvorby a realizacím na našem území, a tím také logicky i jednotlivým slavným tvůrcům. Neoddělitelnou součástí díla je samozřejmě velmi vděčná a rozsáhlá část obrazová (autory fotografií byli hlavně Vladimír Uher a Martin Micka, svoji roli hrají nově zveřejněné materiály nejrůznějších vědeckých institucí).

Potřebným úvodem a vlastně i průběžně se prolínajícími komentáři obdařil knihu Vít Vlnas, který nejen uvádí jednotlivá časová období barokní tvorby do jasných dalších bohatých souvislostí, zejména dějinných, čímž myslíme jasně ekonomicko-politických, ale propojuje dílo pro čtenáře nezbytným dějovým tokem, pomáhajícím ke zvládnutí faktograficky přebohatého textu. Vlnas se v úvodu znovu vrací, s potřebným odstupem a nadhledem, ke stále oživovanému tématu národního otupení a poroby v době rekatolizace, probíhajícím v jasným vazbách a souvislostech s rozkvětem baroka v českém veřejném prostoru. Pečlivě cituje oba proudy převládajících názorů, které se českou vědou i veřejným míněním prolínají po celé dvacáté století.

Editoři Petr Macek, Richard Biegel i Jakub Bachtík zjevně dostáli svému gigantickému úkolu. Jednotlivé v publikaci vydané texty mají stejnorodý jazyk, cíleně zaměřený k tématům, čtenář nemá pocit, že se pobírá pracemi tolika rozdílných autorů, ústřední vděčné téma je dostatečně jasným rámcem všech sdělení. Čím se samozřejmě autoři po právu chlubí, je to, že se podařilo doposud známé podklady o barokním období dále rozšířit o nové informace, jasně obohacující naše všeobecné znalosti. Sekundárním zážitkem je určitý pocit hrdosti a uspokojení nad zjevně viditelným dobrým stavem pečlivě udržovaných interiérů, staveb i jednotlivých uměleckých děl, v knize uvedených a představených.

Publikace vyznívá jednoznačně jako oslava nesmírného bohatství, které české baroko znamenalo a znamená v českém prostoru a nepřímo i v myšlení a další tvorbě. Vydavatel realizoval jednoznačně ediční počin roku. Je velkou škodou, že dílo nebylo uvedeno v ještě alespoň jedné jazykové mutaci, protože automaticky dochází k jeho znevýhodnění. Evropská i světová věda zpřístupnění takto dokonalého badatelského a edičního počinu samozřejmě vyžaduje.

Barokní architektura v Čechách, editoři Petr Macek, Richard Biegel a Jakub Bachtík, fotografie Vladimír Uher a Martin Micka. Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum, 2015.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel herec, moderátor a výtvarník Otakar Jirák

Ve věku 77 let v sobotu zemřel herec, moderátor a výtvarník Otakar Jirák. ČTK o tom v neděli informovala jeho manželka Drahomíra. Jirák ztvárnil desítky rolí ve filmech i seriálech. Svým charismatickým hlasem se proslavil rovněž jako dabér. Namlouval například chlupatého mimozemšťana Alfa ve stejnojmenném americkém sitcomu, jeho hlasem mluvila i oranžová postavička Hele z televizního Studia Kamarád.
před 6 hhodinami

Proměny Hradu za Havla: Rolling Stones dodali světla, německý prezident nábytek

Pražský hrad prošel během staletí své existence mnoha proměnami. Do jeho podoby zasáhl také první porevoluční československý a následně český prezident Václav Havel. Jak se jeho aparát popasoval s komunistickým dědictvím i nedostatkem financí, popsal v pořadu 90' ČT24 historik architektury Zdeněk Lukeš, který se tehdy i v následujících letech na péči o hradní areál podílel.
před 19 hhodinami

Nejen boršč. Ukrajina gastronomií představuje světu své kulturní dědictví

Ukrajina v době pokračující plnohodnotné ruské invaze hledá nové způsoby, jak oslovit svět. Vedle tradiční diplomacie se stále více prosazuje ta kulturní, jejímž významným nástrojem se stává gastronomie. Prostřednictvím tradičních pokrmů i moderní kuchyně se země snaží představovat své kulturní dědictví a posilovat národní identitu.
16. 10. 2026‌‌

Marhoul natočil anglicky film z éry Stalina. Scénář napsal americký konzervativec

Odehrává se v moskevské věznici, scénář napsal americký konzervativní komentátor Ben Shapiro a světovou premiéru měl na festivalu ve Varšavě. Režisér Václav Marhoul představil svůj čtvrtý celovečerní snímek Doznání, kterým má šanci opět oslovit i mezinárodní publikum. Příběh ze stalinské éry podle něj vypovídá o univerzálních morálních dilematech.
16. 10. 2026‌‌

V Divočině hledají Issová, Vlasák a Loj přežití i smíření

Kláru Issovou, Juraje Loje a Jana Vlasáka propojilo od 15. října v kinech psychologické rodinné drama Divočina. Film otevírá témata toxických vztahů, skrytého domácího násilí i fenoménu prepperství. Jde o celovečerní debut režisérky Evženie Brabcové.
16. 10. 2026‌‌

VideoAmore mio, Brno! Na Provázku vaří s diváky

Uvařit domácí gnocchi nebo upéct neapolskou pizzu mohli diváci společně s herci v novém představení Divadla Husa na provázku v Brně. Inscenaci Amore mio, Brno! definují jako „večer mezi cooking class, divadlem a dovolenou v Itálii“. Menu se pokaždé obměňuje. Autorem konceptu je herec s italskými kořeny Goran Maiello.
15. 10. 2026‌‌

Velký knižní čtvrtek nabízí rozhovor s Hilským či pohádku Doležalové

Na pulty knihkupectví míří po půl roce opět patnáct novinek, které se čtenářům rozhodl představit Velký knižní čtvrtek. Jsou mezi nimi romány od českých autorů, domácí i zahraniční biografie, literatura faktu, knižní rozhovory o současném světě i příběhy pro děti a mládež.
15. 10. 2026‌‌

Máma zasáhla i lidi na druhé straně zeměkoule, těší Maximovou oceněnou v Soulu

Herečka Elizaveta Maximová obdržela cenu pro nejlepší herečku na jihokorejské přehlídce Seoul International Drama Awards. A to za hlavní roli ve snímku Máma, natočeného v koprodukci České televize. „Mám radost, že si mé a naší práce všimli i v zahraničí. Že náš komorní příběh o matce s intelektuálním postižením a její dceři zasáhl i lidi na druhé straně zeměkoule,“ podotkla herečka v rozhovoru pro Události, komentáře, které moderoval Lukáš Dolanský.
15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.