Londýn - Svůj tvůrčí podíl na projektech ateliéru Future Systems hájila v rozhovoru s nedělním vydáním deníku The Independent bývalá manželka českého architekta Jana Kaplického a architektka Amanda Leveteová. Podle deníku byli "nejznámějším párem britské architektury a vytvořili společně nejosobitější stavby posledního desetiletí: blob obchodního domu Selfridges v Briminghamu a tiskovou tribunu na kriketovém stadionu v Londýně".
Po lednové náhlé Kaplického smrti mnoho lidí oceňovalo jeho život a dílo, ale tyto pocty místy provázely negativní reakce vůči Leveteové, napsal list. Připomněl, že se hodně psalo o jejím tvůrčím vztahu s Kaplickým, kdy ona byla líčena jako „realizátor“ a on jako „tvůrčí génius“.
Tento přístup Leveteovou podle The Independent rozčiluje. I když Kaplického označuje za „giganta na architektonické scéně“, tak zdůrazňuje svůj velký tvůrčí podíl na úspěších Future Systems.
„Když jsem ho potkala, byl mimořádně respektovanou osobností, která měla za sebou mnoho nerealizované práce. To nebyl můj případ,“ řekla Leveteová, která je o 18 let mladší než Kaplický. „To vytvořilo ve vztahu určitou dynamiku. Ale když jsem jako architektka získala sebedůvěru, tak se rovnováha vyrovnala. Ne pokud jde o reputaci, ale jak jsem se sama cítila - když jsem zjistila, že mohu mít vliv na lidi.“
Zdůrazňuje, že i když Kaplického kresby byly počátečním bodem a inspirací jejich nejlepších projektů, tak se i ona na designu do hloubky podílela. Jako nejdůležitější budovu, kterou společně vytvořili, označuje tiskovou tribunu na kriketovém stadionu v Londýně, který byl pro Future Systems v roce 1995 klíčovým obratem.
Leveteová vzpomíná, jak na schůzku při prezentaci návrhu šla sama. „Jan tam nešel a to možná bylo dobře, protože bychom o tu práci přišli. Když se setká s odporem, tak Jan není moc dobrý…nebyl dobrý diplomat,“ přechází Leveteová stále z přítomného do minulého času.
I když Kaplický je po právu oceňován jako vizionář a nekompromisní architekt, jeho práce s Leveteovou skutečně vyvolává základní otázku architektury: začíná a končí kreativita u kreslířského prkna, nebo je součástí tvůrčího procesu schopnost dovést projekt k realizaci? zeptal se The Independent.
„Svým způsobem Jan mohl být šťastný, i kdyby jen pokračoval ve svých kresbách, které měly velký vliv. Ale pro mě je na architektuře vzrušující stavba,“ řekla Leveteová. „Jan byl hodně ze staré školy. Udělal náčrt, který pak ostatní rozvíjeli nebo z něj vycházeli, ale nikdy návrh zásadně nezměnili. Já mnohem víc spoléhám na spolupráci.“
Leveteová také vzpomíná, jak se s Kaplickým seznámila při jeho tajné přednášce v Praze koncem 80. let i jak se rozcházeli. Po 20 společných letech ve Future Systems spolu skoro nemluvili a v ateliéru pracovali každý na jiném konci, napsal The Independent.
„Během let se to stupňovalo. Začali jsme spolu nesouhlasit v otázkách designu, v drobných věcech, jako je barevnost pro nějakou budovu. Přecházelo to od drobných věcí k podstatným, ale nevznikalo tvůrčí napětí, což by bylo v pořádku. Problémy se ale nikdy nevyřešily a rozpory byly čím dál zjevnější. Dělala jsem, co jsem mohla. Lidé tady mi to dosvědčí. Nebylo jednoduché v takové kanceláři pracovat,“ řekla Leveteová.
Ale koncem loňského roku se konečně dohodli s tím, že Leveteová zůstane v ateliéru a Kaplický se odstěhuje a zůstane mu jméno Future Systems, napsal list. Ale potom v polovině ledna Kaplický v Praze náhle zemřel a Levetová ve zveřejněné poctě Kaplickému nejvíce litovala toho, že se nesmířili, dokud byl naživu.
