Long Vehicle Circus je novocirkusové uskupení, o němž začalo být slyšet před několika lety, kdy se tahle sestava, která bravurně ovládá chůdařské divadlo, objevila v jedné z talentových soutěží. V uměleckém světě se každopádně nejedná o žádné nováčky – členové téhle party jsou všichni absolventy pražské AMU. Představení Alenka!, které připravili pod režisérským vedením Viktorie Čermákové, je pestrou žánrovou směskou v duchu nového cirkusu - kombinuje chůzi na vysokých chůdách, tanec, herectví, pantomimu a klaunství. Premiéru mělo v sobotu 30. května v holešovických Jatkách 78.
S hravou lehkostí začíná už příchod diváků do prostoru, ve kterém se inscenace odehraje. Klauni pobíhají mezi lidmi u vstupu do divadelního sálu, pokřikují a hledají majitele barevného plastového batohu. Je váš? Pokud není, máte je prý následovat. Postupně se tedy za dvojicí seřadí celý štrúdl lidí, který herci odvedou venkovním areálem Pražské tržnice do jedné z přilehlých budov. Industriální stavba s vysokými stropy je prosklená a plná přirozeného denního světla. Strohý prostor bývalých jatek rámují mimoděk naházené pytle s cementem a úplně vzadu stojí traktor. Sotva se stihnete posadit na připravené židle a už se tu objevuje Alenka (z říše divů), která hledá svůj batoh. Představení může začít.
Dominantním scénickým prvkem je obrovská dřevěná lavice v nadživotní velikosti. Ta je branou do podivuhodného světa, v němž se rozehrává příběh dívky, inspirovaný notoricky známou knížkou Lewise Carrolla. Alenka se v téhle inscenaci učí, jak se nebát projevit, jak se vzepřít autoritám, riskovat, zkoušet nové věci a hlavně jak začít věřit sama v sebe. Z dítěte dospívá v uvědomělou mladou ženu, která už ví, jakou cestou chce v životě jít. Představení by mělo být především metaforou o hledání vlastního hlasu, názoru a směru, tedy vlastní nezaměnitelné identity.
Alenku k němu navádějí postavy, které ve fantaskním světě, v němž neexistují žádná omezení, potká - ať už je to bílý králík, housenka či podivná královna. Bílý králík má na nohou futuristické sedmimílové boty, na nichž předvádí různé složité triky, skáče salta i roznožky dobré dva metry do výšky. A klauni a další postavy dovedou na chůdách předvádět takové akrobatické kousky, že to vypadá, jako by se na nich už narodili. Přesto tu nejsou artistické dovednosti cílem, nýbrž jedním z mnoha prostředků pro vyjádření.
Celé divadlo a přechody mezi realitou a fantazií nepodporují vůbec žádné multimediální technologie, dalo by se tedy úplně stejně odehrát kdekoliv na ulici. Alenka! je zajímavým počinem, který nepostrádá poezii a něhu. Dokazuje, že i s minimem prostředků se dá udělat vynalézavá show, v níž je možná právě díky tomu obsažena velká dávka opravdovosti.
