Madrid - Španělská vláda chce v letošním rozpočtu ušetřit přes 27 miliard eur (téměř 670 miliard korun). Ministerstva sníží výdaje v průměru o 17 procent. Mezi další úsporná opatření patří zmrazení mezd státních zaměstnanců a větší daňové zatížení korporací. Vláda premiéra Mariana Rajoye hodlá omezit také aktivní politiku nezaměstnanosti, na sociální dávky naopak sáhnout nehodlá.
„Ministerstva čeká snížení výdajů v průměru o 16,9 procenta. Nastane vyrovnání příjmů a výdajů v objemu přes 27 miliard eur,“ shrnula španělská vicepremiérka Soraya Sáenzová. „Tato vláda nebude zvyšovat daň z přidané hodnoty, ale usiluje o dodatečné využití podnikových daní,“ dodala vicepremiérka. Premiér Mariano Rajoy poznamenal, že chce snížit rozpočtový deficit na úroveň 5,3 procenta hrubého domácího produktu.
Španělsko oseká aktivní podporu nezaměstnaných, dávky jim nechá
Vláda hodlá zmrazit například platy státních zaměstnanců. Ministr hospodářství Cristóbal Montoro také uvedl, že hodlá ušetřit 1,5 miliardy eur na výdajích na aktivní politiku nezaměstnanosti, a to přesto, že se nezaměstnanost ve Španělsku vyšplhala už ke 23 procentům.
Vláda naopak nechce sáhnout na dávky v nezaměstnanosti, udržet hodlá také sociální výdaje, jako jsou například stipendia, a dostát hodlá také závazkům na valorizaci penzí.
Další příjmy do rozpočtu si španělská vláda slibuje také od daňové amnestie. V rámci té budou mít lidé možnost přihlásit své nedeklarované příjmy, aniž by jim hrozila sankce. Zaplatí pouze 10procentní daň. Opatření má zabránit úniku kapitálu ze Španělska do daňových rájů a má také omezit bujení šedé ekonomiky v rámci země, která podle odhadů představuje 20 procent španělského hrubého domácího produktu.
Španělsku se nedaří snižovat deficit podle plánů
Rozpočtový deficit Španělska vystoupil v loňském roce na 8,5 procenta hrubého domácího produktu, a skončil tak výrazně nad předpokladem předešlé socialistické vlády i nad původním odhadem pravicového kabinetu premiéra Rajoye. Letos Evropská komise po Madridu vyžaduje snížení schodku na 4,4 procenta HDP, což by si vyžádalo bezprecedentní úspory v rozsahu 40 miliard eur (téměř bilion korun).
