Zeman na tripartitě: Chce vyšší minimální mzdu a referendum o těžbě

Praha – Zavedení elektronické evidence tržeb, které chystá vláda k počátku roku 2016, podporují odbory i zaměstnavatelé. Vyplynulo to z jednání tripartity, které se dnes zúčastnil také prezident Miloš Zeman. Ten se postavil také za další zvýšení minimální mzdy a konání referenda o těžbě v Ústeckém kraji. Prezident je přesvědčen, že se „dříve či později“ limity těžby uhlí prolomí. Ministři se zástupci zaměstnavatelů i zaměstnanců jednali o chystaných opatřeních na podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti, odbory předložily také současnou situaci v Českých aeroliniích.

On-line pokladny mají podporu tripartity

Rada hospodářské a sociální dohody čili tripartita se zabývala možnými opatřeními pro podporu ekonomického růstu a také o zlepšení výběru daní. Toho chce vláda dosáhnout zavedení elektronické evidence tržeb – tzv. on-line pokladen, do kterých budou živnostníci zadávat všechny platby, aby je měl ihned k dispozici finanční úřad. Premiér Bohuslav Sobotka pokladny označil za „jedno z nejdůležitějších opatření, které chystá vláda pro omezení daňových úniků“.

Navzdory očekávání podpořili zavedení on-line pokladen odbory i zaměstnavatelé. „Dali jsme dnes najevo, že chceme, aby byla zavedena elektronická evidence tržeb od 1. 1. 2016,“ řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Podle prezidenta Svazu průmyslu Jaroslava Hanáka potom „je nejvyšší čas, aby všichni platili daně a poctivě podnikali“.

Pro drobné živnostníky je ale takový plán spíše technickou komplikací. Příkladem je topenář Radomír Myslivec se čtyřicetiletou praxí. Že by měl brát s sebou k zákazníkovi nově pokladnu napojenou na internet, si jednoduše představit neumí. Podobně to mají třeba stánkaři nebo trhovci v ulicích měst, kde se obchody dělají výhradně v hotovosti.

Podle plánů ministerstva financí by od roku 2016 pokladny obchodníků měly být napojeny na internet a informace o každé přijaté platbě by okamžitě dostávaly finanční úřady. Podle představ Babišova úřadu by tak měl podnikatel datovou zprávu o transakci zaslat finanční správě, která zašle podnikateli zpět potvrzení s unikátním kódem účtenky o přijetí transakce. Podnikatel následně účtenku vytiskne a zákazník by měl povinnost ji převzít. Evidenci dané tržby si pak zákazník může ověřit prostřednictvím webové aplikace finanční správy. Výhodou podle MF je, že není nutné certifikovat zařízení ani programy a celý systém lze provozovat na běžných zařízeních.

Zeman chce zvýšit minimální mzdu a referendum o těžbě

Miloš Zeman navštívil od chvíle, kdy se ujal prezidentské funkce, jednání tripartity již podruhé. Stejně jako loni, kdy tripartitě ještě předsedal tehdejší premiér Petr Nečas, podpořil zvýšení minimální mzdy. Připomněl, že Nečas spojil zvýšení minimálního platu se svou politickou mrtvolou. V současnosti je zvýšení skutečně na stole, prezident je přitom přesvědčen, že v řadě firem ve skutečnosti mzdové náklady nestoupnou. „Jeden z argumentů pro toto zvýšení vidím v tom, že v řadě profesí je část mzdy vyplácena načerno, což je z krátkodobého hlediska pozitivní, z dlouhodobého hlediska to znamená jednak daňový únik, ale také velmi nízký důchod, až jednou ten člověk nastoupí do penze,“ řekl Miloš Zeman. Naposledy minimální mzdu zvýšila Sobotkova vláda na 9 200, což bude platit od roku 2015.

Tripartita jednala také o energetické politice a těžebních limitech v severních Čechách. Odbory by chtěly jejich prolomením zvýšit zaměstnanost v regionu. Zeman uvedl, že je přesvědčen, že se „dříve či později“ limity těžby uhlí prolomí. Podpořil by k této otázce konání referenda v Ústeckém kraji. O možném referendu k prolomení limitů mluvil už na jaře i ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Předchozí Rusnokova vláda k této věci stanovisko nezaujala.

Ačkoli prezident přišel na tripartitu podpořit opatření podporující ekonomický růst – v minulosti dokonce vládě pohrozil, že nepodepíše rozpočet, nebude-li je obsahovat – podle předsedy Asociace nezávislých odborů Bohumíra Dufka je jeho návštěva důležitá nejenom věcně, ale také symbolicky. „Je tady část občanů, hlavně podnikatelů, kteří si myslí, že je něco nemravného, když se jedná se zaměstnanci. To je hlavní deviza návštěvy prezidenta,“ podotkl.

Odbory zajímá i ČSA

Odboráři sami přinesli na jednání několik témat. Josef Středula zdůraznil, že odbory považují za důležitou situaci v ČSA, kterou chtějí projevit také na valné hromadě svolané na tento týden. Odbory se zaměstnavateli a vládou hovořily také o tzv. kurzarbeitu, tedy prací na zkrácený úvazek, kdy část odpadlé mzdy hradí vláda. Podle šéfa ČMKOS jde o opatření, které může v budoucích recesích významně zmírnit dopad na zaměstnance v Česku. „Kurzarbeit zachránil německou, rakouskou ekonomiku a další,“ poukázal Středula.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Méně čínských aut v EU může přinést nová dohoda Bruselu a Pekingu

Čína a Evropská unie dospěly k dohodě, která by mohla vést k poklesu vývozu čínských hybridních automobilů do EU o více než polovinu. Uvedl to v pátek evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič na tiskové konferenci po rozhovorech s čínským ministrem obchodu Wangem Wen-tchaem v Pekingu. Čínské ministerstvo obchodu již předtím oznámilo, že obě strany dosáhly „porozumění“ ohledně obchodu s hybridními vozy.
před 10 hhodinami

Plán na snížení podpor v nezaměstnanosti rozklížil vládu

Ve vládě pokračuje spor o podpory v nezaměstnanosti. Zatímco hnutí ANO a Motoristé podporují pokles podpor na loňskou úroveň, SPD je zásadně proti. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) tak nemá pro svůj návrh ve sněmovně dost hlasů. Kritizuje ho i opozice.
8. 10. 2026‌‌

V kuřecím masu z Lidlu byly bakterie způsobující salmonelózu, zjistila SZPI

V kuřecím masu z Lidlu našla Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) bakterie způsobující onemocnění salmonelóza, uvedl ve čtvrtek v tiskové zprávě mluvčí SZPI Marek Bartík. Letos jde již o několikátý případ, kdy je v chlazeném masu v některém z řetězců drůbeží maso s těmito bakteriemi, jež mohou mít pro člověka velmi nepříjemné zdravotní následky. Nemocí se například nakazily stovky žáků a vyučujících ve školní jídelně v Praze – Újezdu nad Lesy.
8. 10. 2026‌‌

Ferrit zůstane za prodej strojů do Ruska bez trestu. Žalobce upustil od stíhání

Státní zástupce podmíněně upustil od trestního stíhání strojírenské společnosti Ferrit, kterou policie obvinila kvůli dodávkám důlních strojů do Ruska. Podle vyšetřovatelů se sedm strojů dostalo do země přes prostředníky v dalších státech, přestože jejich vývoz podléhal sankčním omezením. Čtyři manažeři Ferritu včetně jednatele Petra Mohelníka uzavřeli dohody o vině a trestu, o jejichž schválení bude ještě rozhodovat soud. Státní zástupce s nimi sjednal peněžité tresty od 150 do 500 tisíc korun. Stíhání dalších dvou lidí žalobce zastavil.
8. 10. 2026‌‌

Místo Churchilla čmelák. Britské bankovky změní tvář

Na nových bankovkách vydávaných britskou centrální bankou se v příštích letech objeví sova, čmelák, papuchalk a ježek. Nahradí tak britské historické osobnosti, jako například politika Winstona Churchilla. Oznámila to Bank of England (BoE).
8. 10. 2026‌‌

Češi chtějí bydlet ve vlastním. Dostupnost je ale nejhorší v EU

Pořídit si vlastní bydlení je v Česku nejtěžší z celé EU. Podle indexu prosperity a finančního zdraví je na něj potřeba více než třináct hrubých ročních platů. Celkové podmínky se ale v tuzemsku ve srovnání s Unií paradoxně zlepšují. I přesto však necelá polovina lidí vydá na domácnost přes třicet procent čistých příjmů a jeden z deseti dokonce přes polovinu. Složitá situace se obzvlášť dotýká mladých, ukazují čísla, která zveřejnily Česká spořitelna a portál Evropa v datech.
8. 10. 2026‌‌

Společný dluh EU by mohl dosáhnout bilionu eur, varuje účetní dvůr

Společné zadlužení Evropské unie (EU) rychle roste, na konci roku 2027 by mohlo dosáhnout jednoho bilionu eur (zhruba 24,5 bilionu korun). Uvádí to Evropský účetní dvůr (EÚD). Za nárůst mohou především programy a opatření schválené na podporu unijních ekonomik po pandemii covidu-19. Úřad dříve také upozornil na odhadovanou míru chyb ve výdajích z rozpočtu EU. Je prý nadále příliš vysoká, míru chybovosti vypočetl EÚD na 3,8 procenta, o rok dříve to bylo 3,6 procenta.
8. 10. 2026Aktualizováno8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.