„Závadných“ životních pojištění může být až milion, tvrdí poškození. Podle nich jde o obří systémový problém

Při uzavírání smluv životního pojištění se spořicí složkou vznikl podle zástupců poškozených klientů systémový problém obřího rozsahu. Může jít až o milion neplatných smluv a o škody v řádech desítek miliard korun, včetně dopadu do státního rozpočtu. Údajně to vyplývá z pravomocných rozhodnutí finančního arbitra, která se týkají České pojišťovny a pojišťovny AXA. Podle pojišťoven bude důležité rozhodnutí soudu.

„Jde o rozhodnutí, která se týkají několika konkrétních individuálních pojistných smluv, a není možné ho tak vztahovat na všechny produkty investičního životního pojištění. Je také třeba vyčkat na stanovisko soudu a je předčasné dělat jakékoliv závěry o dopadech na další pojistné smlouvy,“ reagovala pro ČTK mluvčí České pojišťovny Ivana Buriánková.

Upozornila klienty, aby byli maximálně obezřetní v jednání se společnostmi, které jim nabízí pomoc. „V minulosti jsme byli svědky podobných akcí, jejichž výsledkem byly prohrané soudní spory a lidé museli uhradit náhradu řízení i náklady na právní zastoupení,“ dodala.

„Smlouvy byly uzavřené v souladu se zákonem. S nálezem finančního arbitra nesouhlasíme a už jsme požádali soud o jeho přezkoumání. Do rozhodnutí soudu jsou proto jakékoliv zobecňující závěry předčasné,“ uvedl mluvčí AXA Jiří Cívka.

Tiskový mluvčí poškozených klientů Jiří Chvojka přiblížil, že klienti nejméně dvou pojišťoven už mají v rukou pravomocné nálezy finančního arbitra, že jejich smlouvy na investiční životní pojištění jsou neplatné a že jim pojišťovny mají vrátit všechny peníze, které jim klienti v průběhu let zaplatili. „Protože si klienti tímto kolečkem již prošli, chtějí upozornit ostatní stejně postižené lidi na celý problém a dát návod, jak postupovat. Důležité je totiž například přerušit běh případného promlčení,“ uvedl.

Podle mluvčího poškozených je nutné jednat urychleně

U České pojišťovny je podle Chvojky problém ve skrytých poplatcích, u pojišťovny AXA je rizikové plnění tak nízké, že nejde podle rozhodnutí o pojistku. Pravomocná rozhodnutí finančního arbitra jsou po dvou u obou pojišťoven, nepravomocných je několik desítek, dodal. Na internetové adrese www.podvedeniklienti.cz poskytl mluvčí zdarma návod pro další poškozené, jak poznat případný problém a jak následně postupovat.

Chvojka upozornil na to, že řízení před finančním arbitrem je bezplatné a lze ho zahájit on-line. S ohledem na taktiku pojišťoven namítat, že jde o promlčení nároků poškozených klientů na vydání bezdůvodného obohacení, tedy vrácení zaplaceného pojistného u neplatných pojistných smluv, je podle něj nutné jednat urychleně. „Předmětem promlčení se totiž mohou stát nejen peníze na již ukončených smlouvách, ale zejména pak i část pojistného, kterou klienti platí ve prospěch spořicí složky pojištění na dosud běžících smlouvách,“ dodal Chvojka.

Za celou kauzou stála podle Chvojky snaha o ovládnutí nového segmentu trhu a klientům byl nabízen produkt jako výhodná forma spoření. Zprostředkovatelé a prodejci byli motivováni vysokými provizemi, takže tento produkt nabízeli primárně. Odměna dosahovala až 200 procent roční splátky pojistného. Jen Česká pojišťovna podle výroční zprávy uzavírala asi 150 tisíc pojistek ročně, když z daňových důvodů činila optimální výše pojistného 12 tisíc korun ročně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

O těžbě ropy ve Venezuele budou rozhodovat USA, prohlásil Trump

O tom, kdo bude těžit ropu ve Venezuele, rozhodnou Spojené státy, řekl v pátek večer na začátku jednání se skupinou vysokých manažerů ropných firem americký prezident Donald Trump. Podle něj Caracas již předal Spojeným státům třicet milionů barelů ropy, napsala agentura Reuters. USA začnou tuto ropu okamžitě zpracovávat a prodávat. Trump také chválil spolupráci se současným venezuelským vedením.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Zástupci států EU podpořili přijetí obchodní dohody s Mercosurem

Zástupci členských států EU podpořili přijetí obchodní dohody Evropské unie s jihoamerickým uskupením Mercosur, potvrdily diplomatické zdroje. Dohoda ještě musí být formálně schválena členskými zeměmi Unie, brzy bude proto spuštěna takzvaná písemná procedura, která by měla skončit ještě v pátek odpoledne.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Alkoholu v lihovinách ubývá. Sráží ho vyšší daň i snižování spotřeby

Některé destiláty nově obsahují méně alkoholu. Jejich výrobci se tak snaží udržet prodejní cenu poté, co od ledna došlo ke zvýšení daně z lihu. Její sazba vzrostla o pět procent. Desetiprocentním tempem přitom rostla už loni a předloni, což zhoršuje konkurenceschopnost vůči zahraničním výrobkům. Producenti lihovin zároveň uvádějí, že tím vycházejí vstříc zákazníkům, protože dlouhodobým trendem je odklon od konzumace alkoholu. Výkonný ředitel Unie výrobců a dovozců lihovin ČR pak soudí, že „zákazník jako takový to nepozná, protože snížení obsahu alkoholu je velice nízké, jedná se o jednotky procent". A Asociace hotelů a restaurací ČR upozorňuje, že spotřeba alkoholu v restauracích mírně klesá posledních deset let.
včera v 06:29

Průmyslová výroba v listopadu meziročně rostla nejrychleji za tři roky, stavebnictví zpomalilo

Průmyslová výroba loni v listopadu meziročně rostla o 5,7 procenta, což byl nejvýraznější nárůst za více než tři roky. K růstu přispěly především automobilový a kovozpracující průmysl. Stavební výroba v listopadu zpomalila meziroční růst na 6,1 procenta z říjnových 7,1 procenta. Vyplývá to z údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem (ČSÚ).
8. 1. 2026Aktualizováno8. 1. 2026

Warner Bros stále odmítá Paramount, upřednostňuje převzetí Netflixem

Správní rada americké mediální skupiny Warner Bros. Discovery (WBD) jednomyslně odmítla upravenou nabídku na převzetí od firmy Paramount Skydance za 108,4 miliardy dolarů (2,25 bilionu korun). Je podle ní horší než dohoda, kterou už má uzavřenou se společností Netflix. Warner Bros zároveň vyzval své akcionáře, aby nenabízeli Paramountu své akcie, uvedla agentura Bloomberg.
7. 1. 2026

Hosté Událostí, komentářů řešili schodek státního rozpočtu

Schodek státního rozpočtu činil loni 290,7 miliardy, uvedla v úterý ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle bývalého šéfa resortu Zbyňka Stanjury (ODS) je reálný deficit při zohlednění evropských fondů necelých 250 miliard. „Není legitimní začít měnit způsob prezentace a začít zpochybňovat to číslo, že to je ‚číslo paní Schillerové‘ – to je oficiální údaj,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) s tím, že i v minulosti se bilance státního rozpočtu uváděla tak jako nyní. Za hlavní problém rozpočtu považuje špatně naplánované příjmy a výdaje. Podle poslankyně Kovářové je dobrá zpráva, že schodek očištěný od příjmů a výdajů fondů EU by byl o 40 miliard nižší. „Celkově vláda čtyři roky hospodařila tak, že schodky dodržela, tentokrát se to nepodařilo,“ připustila.
7. 1. 2026

Nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů, uvedla Schillerová k rozpočtu

Loňský deficit státního rozpočtu měl být podle schváleného plánu 241 miliard korun. Stát však loni utratil o 290,7 miliard korun více, než kolik vybral. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) za to mohou špatně naplánované příjmy a výdaje. Bývalý šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS) oponoval, že za to mohou evropské peníze, které dorazí později. Oproti normálu byl schodek vyšší v prosinci, což šéfka resortu financí přisuzuje investicím či výdajům kvůli plnění milníků Národního plánu obnovy. „Musí se schválit takzvaný státní závěrečný účet, než budeme schvalovat rozpočet v Poslanecké sněmovně, tam se musí navrhnout, z čeho se to bude platit, a já nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů,“ řekla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
7. 1. 2026

Rozpočet loni skončil v deficitu 290,7 miliardy korun. Stanjura nesouhlasí

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úterý představila výsledky hospodaření státu v loňském roce. Rozpočet podle ní překročil plánovaný deficit ve výši 241 miliard korun a skončil ve schodku 290,7 miliardy. Státní dluh vzrostl ke konci roku 2025 na 3,678 bilionu korun. Bývalý šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že reálný deficit je 250 miliard. Dalších čtyřicet miliard jsou podle něj příjmy z EU, které přijdou až letos.
6. 1. 2026Aktualizováno6. 1. 2026
Načítání...