Zájem o malé bezpečnostní schránky roste, některé banky už mají plno

Nahrávám video
Události: Zájem o malé bezpečnostní schránky roste
Zdroj: ČT24

V Česku roste zájem o malé bezpečnostní schránky, kam si lidé ukládají své cennosti nebo důležité dokumenty. V některých bankách už dokonce nejsou žádné volné. Hlavně v Praze, Brně a Ostravě se poptávka zvedla meziročně zhruba o desetinu. Ve finančních domech po celé republice je celkem 130 tisíc schránek.

Pokud se pak chce klient dostat do své schránky, musí mít vlastní klíč, průkaz totožnosti a připojit svůj podpis podle podpisového vzoru. Teprve poté se otevřou dveře k bezpečnostním sejfům. 

„Po příchodu do trezorové místnosti musí pracovnice odemknout celou řadu bezpečnostních schránek. Poté odejde a klient už sám otevře svou schránku,“ popisuje Filip Hrubý z České spořitelny. Klíče od samotného sejfu jsou specifické – jejich ozubení je totiž oboustranné.

Největší zájem je o malé schránky. „Zájem roste hlavně kvůli tomu, že lidé podepisují více důležitých dokumentů či smluv a mají více cenností,“ vysvětluje Radka Černá ze Sberbank.

Největší zájem je o malé schránky
Zdroj: ČT24

Pronájem za pár stovek i 25 tisíc

V trezoru nesmějí být zbraně, výbušniny ani radioaktivní látky. Cena za pronájem sejfu se podle velikosti pohybuje nejčastěji od 800 až do 25 tisíc korun za rok. „Obsah schránky je pojištěn na 800 tisíc korun. Pojistné však může být po dohodě i vyšší,“ dodává Patrik Madle z ČSOB.

„Samotná trezorová místnost představuje schránku, která je tvořena speciální železobetonovou armaturou. Schránka je velice těžká, a právě proto je ve většině případů umístěna pod zemí,“ vysvětluje Filip Hrubý. Trezorové dveře váží zhruba jednu tunu a mimo provozní dobu jsou uzavřené, při jejich otevření musejí být z bezpečnostních důvodů přítomni dva lidé.

V nebankovním trezoru podává klientům schránky robot
Zdroj: 24safe

Kdo chce mít ke svým cennostem přístup nonstop, může si vybrat mimobankovní sejf. Jejich nájem je ale o něco dražší. Například ke vstupu do nebankovního trezoru 24safe potřebuje klient čipovou kartu, PIN a otisk prstu. Schránku mu pak podá robot. „Největší zájem je o malé schránky. Zájem o ně roste každým rokem o desítky procent,“ uvádí Petr Thomson ze společnosti 24safe.

V současnosti jsou bankovní i nebankovní schránky v Česku zaplněny zhruba na 70 procent. Ty bankovní má v evidenci ČNB, informace o nich tak mají k dispozici i třeba exekutoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěPoslanci jednají o návrhu rozpočtu na letošní rok

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Jde o první rozpočet, který předkládá vláda Andreje Babiše (ANO). Národní rozpočtová rada i opozice kritizují, že návrh je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to však odmítá. Na úvod svého vystoupení ve sněmovně Schillerová zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý".
06:00Aktualizovánopřed 39 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 3 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 15 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 16 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...