Za Dluhopisy Republiky vydali lidé necelé tři miliardy korun. Polovinu jich nakoupili senioři

Lidé si v první emisi objednali a uhradili státní dluhopisy určené pouze pro fyzické osoby za 2,92 miliardy korun. Objednávky přitom byly za 3,07 miliardy. Informovalo o tom ministerstvo financí. O tento konzervativní způsob zhodnocení úspor měli zájem zejména Češi vyššího věku: 48 procent lidí z celkových 6420 byly osoby starší 60 let. Průměrný věk všech zájemců činil 57,6 roku.

Ministrstvo zahájilo prodej dluhopisů s názvem Dluhopis Republiky na počátku prosince. Jejich splatnost je šest let a průměrný roční výnos emise bude 2,07 procenta před zdaněním. Dluhopisy z první emise bylo třeba uhradit do středy 23. ledna.

Objem první emise je vyšší než při posledním vydání spořicích státních dluhopisů na jaře 2014, zároveň je ale nižší než při předchozích emisích spořicích dluhopisů vydávaných od roku 2011.

  • Podle dřívějších informací ministerstva financí celkový objem vánoční emise spořicích dluhopisů v prosinci 2013 činil 21,3 miliardy korun. Při jarní emisi 2013 to bylo 17,5 miliardy korun. Vánoční emise 2012 činila zhruba 30 miliard korun.

S vydáváním státních spořicích dluhopisů pro občany začal někdejší ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) v roce 2011.

Zatím poslední emisi vydalo ministerstvo financí v červnu 2014. Tehdy si objednali lidé v jarní emisi spořicí státní dluhopisy za 1,45 miliardy korun. Objednávky byly ve srovnání s předchozími emisemi výrazně nižší, důvodem bylo podle odborníků nižší úročení dluhopisů. Tehdejší ministr financí Andrej Babiš (ANO) uvedl, že vyvolat nižší zájem o tehdejší květnovou emisi bylo záměrem jeho úřadu. „Pokud bychom emisní podmínky neracionalizovali, museli bychom ještě více omezit emise ostatních státních dluhopisů, což by se státu prodražilo,“ uvedl v červnu 2014 Babiš.

  • Ministerstvo financí informovalo, že prodej státních dluhopisů pro občany pokračuje. Druhé upisovací období začalo 21. ledna a objednávky bude úřad přijímat do 15. března. Dluhopisy budou následně vydány 1. dubna. Průměrný úrok před zdaněním stanovilo ministerstvo na 1,99 procenta.
  • Další emisi pak MF naplánovalo od 18. března do 14. června s následným vydáním dluhopisů 1. července.
  • Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...